Vosa

Bzučí vosa za rohem. Už se blíží – už si sedá na ten talíř, kde má děda omeletu s tvarohem. Pozor, dědo, vosa je tu! Zaplácnem tu vosu v letu! Že jsme správní kanonýři, zaplácli jsme na talíři lžičku i tu omeletu. Omeletu s tvarohem Vosa bzučí za rohem! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Představení na dvorku

Škrábla Micka Baryka, takže Baryk naříká. Ale vrátil jíto – až je jí to líto. Už se perou, rvou si uši, už do sebe čtyrma buší, prásk a bum a buch, ulítlo pět much. Už to nikdo neutiší – kvoká slípka, piští myši, psisko štěká, vrabci hlásí do daleka: Na dvorku je diskotéka! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Sprcha

Jú, to je voda, co mám rád! Voda, která se umí smát. Kroutí se vruce jako had syčí a nestačí ji vana. Už je i máma postříkaná! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Vodovodní kohoutek

U dřezu nám tiše tiká. Chtěl by si hrát na budíka. Cvrnká na mě: Cvrnky, cvrnky – už ses probral? Dobrá, dobrá, tak teď rychle umej hrnky! Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Vzpomínka na mě IX.

Neodešli jsme ze hřbitova přímo. Museli jsme se nejdříve rozhodnout, jak se pustíme do pátrání. Začala jsem se vyptávat Petra, jestli by uměl číst lidské myšlenky. Považoval to za výstřední otázku. „Samozřejmě že ne,“ odpověděl. „Tyto schopnosti mi jaksi chybí.“ „Jenom se ptám. Myslela jsem si, že by naše práce mohla být mnohem jednodušší, kdybys to uměl.“ „Neumím to.“ „Dobře. Tak co teď budeme dělat?“ „O kom z večírku si myslíš, že by byl schopen vraždy?“ „Nikdo.“ „Zkus se nad tím zamyslet, jsme teprve na začátku,“ snažil se mě Petr donutit k reálnější odpovědi. „Ale jestli mám někoho vybrat, mohla by to být Amanda.“ „Proč? Vypadá jako hezká, jemná...