Lenost

Z pera Eame Vórimar. -*- „Co kdyby jsi také přiložila ruku k dílu?!“ křikne macecha na svou nevlastní dceru. „Myslíš si, že tě tu budeme živit zadarmo?!“ servala z ní přikrývku a snažila se ji vytáhnout z postele. „Než se vrátím, ať jsou zvířata obstaraná, jinak tě vyženu,“ zabouchla za sebou dveře macecha. „To sedí od někoho, kdo si nedokáže ani sám donést jídlo,“ ušklíbla se Ella a šla obstarat zvířata, jak si macecha přála. Mezitím macecha se svou milovanou dcerou seděla u krbu a ujídaly všechno, co doma měly. Na statku s nimi žil ještě jeden mládenec, kterého macecha najala na těžkou práci. Do něho se Ella zamilovala. Nikomu nepřála nic zlého, ale koho by bavilo neustále běhat z domu do maštale, donést další...

Lakomství – Když trpí ostatní

Z pera Indris Elwinor. -*- „Děti, zítra odjíždíme. Nezapomeňte si zabalit všechny věci podle seznamu. A také dát rodičům podepsat tento formulář.“ Paní učitelka domluvila a začala přecházet po třídě a rozdávat nějaké papíry. Nakonec se zastavila u Michala. „Míšo, domluvila jsem se s paní učitelkou ze 3. B, že se budeš učit s nimi. Nemusíš se bát, probírají stejné věci jako my.“ Míša přikývl a rychle pohlédl z okna. Nechtěl, aby někdo viděl, že je mu do breku. Celá třída jede na hory, jen on ne. Otec odmítl zaplatit. Vlastně jako vždy. Co si Míša pamatoval, peníze byly v jeho rodině vždy zdrojem hádek. Otec odmítl platit jakékoli věci, kromě nejnutnějších výdajů. A i v tom případě se rodina musela spokojit s tím nejhorším dostupným. Míša tak nosil staré, obnošené...

Podvod

Z pera Princess Star. -*- Eduard odešel. Po nějaké době se vrátil, ale nikdo jiný s ním nešel a dokonce ani nenesl nic v ruce. Ani jedna nechápala, kdo by měl být ten Gaster a ani kde je. Eduard kolem děvčat prošel, aniž by dal jakkoliv najevo, že je zná a šel přímo k podvodníkovi. Postavil se k němu a spustil: „To jistě mluvíte o té mrše Rosmertě!” Rosmertin manžel byl štěstím bez sebe, že našel spojence. Chvíli na madam Rosmertu společně nadávali, až Eduard řekl: „No a to počkejte, co Vám k tomu řekne můj nejlepší přítel Gaster!” a zapískal. Zpoza rohu se vyřítil obrovský hafoň a na Eduardův další pokyn se pustil za podvodníkem, který byl právě sám podveden. Sama nevím, jak to s ním dopadlo, ale jisté je, že šířené pomluvy o madam Rosmertě utichly. Betty, Abiha...

Štědrost

Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- Bylo mu dvacet pět let. Dokázal, co málokdo jiný ze čtvrti, v níž vyrostl. Jeho vrstevníci obvykle končili jako členové pouličních gangů. Kdo nedostal ránu nožem, ten ji zasadil. Také on jich několik štědře rozdal. Tu poslední knězi, jenž ho napomenul, když rozbíjel výlohy obchodů. Nikdy nezapomene na jeho oči. Nebyl v nich strach, jen smutek. „Odpouštím ti,“ uslyšel a pak mu umírající podal nějaký lístek. Před třemi lety se oženil. Před rokem se mu narodil syn. Byl na něj hrdý. Jemu i ženě dával štědře nejen vše, co vydělal, ale i svou lásku. Stal se vzorným otcem a manželem. Za to ho však publikum neobdivovalo. Na lístku, který mu kněz dal, byla adresa boxerského klubu, zřízeného charitativní organizací. Financován byl ze...

Závist

Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- Podívej se na ni. Má všechno, co jsi kdy chtěla. Má mámu, která ji má ráda. Má tátu, který je živý a zdravý. A co máš ty? Kupu peněz? A k čemu ti jsou? Klidně bys je všechny vyměnila za šťastnou rodinu, jenže… Táta je mrtvý a máma nemocná. Žije někde sama se zvířaty. Nebo je mrtvá? Nemocná ještě víc? Smutná? Hladová? Chtěla bys jí pomoci, ale není jak. A tak stojíš za dveřmi bytu své nejlepší kamarádky, posloucháš, jak si hraje s kočkami a tiše závidíš, co má ona a ty ne. A přitom nevíš, že… Ne, nevíš...