Z pera Indris Elwinor.
-*-
„Děti, zítra odjíždíme. Nezapomeňte si zabalit všechny věci podle seznamu. A také dát rodičům podepsat tento formulář.“ Paní učitelka domluvila a začala přecházet po třídě a rozdávat nějaké papíry. Nakonec se zastavila u Michala.
„Míšo, domluvila jsem se s paní učitelkou ze 3. B, že se budeš učit s nimi. Nemusíš se bát, probírají stejné věci jako my.“
Míša přikývl a rychle pohlédl z okna. Nechtěl, aby někdo viděl, že je mu do breku. Celá třída jede na hory, jen on ne. Otec odmítl zaplatit. Vlastně jako vždy.
Co si Míša pamatoval, peníze byly v jeho rodině vždy zdrojem hádek. Otec odmítl platit jakékoli věci, kromě nejnutnějších výdajů. A i v tom případě se rodina musela spokojit s tím nejhorším dostupným.
Míša tak nosil staré, obnošené a záplatované oblečení a nemohl chodit na žádný kroužek. Zatímco jeho spolužáci hráli na nástroje nebo sportovali, on nikam nemohl. Přitom otec peníze měl. Vyšlo to najevo v okamžiku, kdy maminka prosila ve škole, zda by nemohli využít pro Michala fond pro chudé děti. Najednou se otec zdráhal ukázat, kolik vlastně v práci dostává peněz. Bylo tedy jasné, že je to více, než tvrdil.
Michal svého lakomého otce nenáviděl.
„Přísahám, nikdy nebudu jako on.“
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!