Krokus

Slečna Enselis nakoukla klíčovou dírkou a spatřila nádherný krokus, o kterém nejen sepsala drabble, ale též jej nakreslila. -*- Studený vítr pomalu ustupuje čím dál teplejším paprskům jarního slunce. Po sněhu už téměř nejsou ani památky, jen na pár temných místech, kam sluneční záře nedosáhne, leží poslední hromádky chladné peřiny a i ta pozvolna taje. Sněženky i bledule kralují parkům i zahrádkám v celém okolí. Ale nejsou jediné. Zatímco bílí poslové jara udělali svou práci a ohlásili konec zimy, z hlíny se klubou jejich barevnější nástupci. Počkají ještě pár dnů, až slunce prohřeje hlínu o malinko víc a už se derou na svět. Žluté a fialové krokusy zvídavě vykukují z trávy a zahajují to pravé jaro plné...

Autor : dne 03/31/2022 | Ze STOklas | 0 komentářů

Líška nebíva líškou (dávajte si pozor keď chodíte po lese)

Skrz lesom hustím trieli líška mierne hrdzavá. Nikto s živých netušil kam len miery v ten deň, keď poslední raz bola zazretá. Smrť je jej v pätách a ona neoblomne stále stojí. Jej myšlienky zhrniem len v pár krátkych vetách. Azda myslíš si, že démon sa bojí? Tlapky zaboria sa v lísti, nech jej ich nikto nekriesi. Myslíš, že poľovník zistí že len on dnes bude bití? Prechádzala hustým lesom, sem tam zastala. Kŕmila sa ľudským mäsom tak do sýta ako len vládala. Na zuboch povlak krvi, ešte aj na pysku. Kto ju zbadá v kroví, sa mrví pretože démon – ten len líška, čas mu vyprší. Keď priblíži sa k tebe veľmi a chvostom jemne vrtí, tak potom priateľu ver mi, že o krok bližšie si k...

Autor : dne 03/29/2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Zima

Do lovu bobříků se zapojila i bývalá šéfredaktorka čítárny Helenia Kukková. Prvním bobříkem, kterého získala, se stal bobřík sta chvil. -*- Podupávám ve sněhu, ruce zaražené v kapsách. Už měl dorazit. Kde vězí? „Ahoj,“ uslyším pobavený hlas. Otočím se a dostanu zmrzlou pusu. „Miluju tě,“ zašeptá. „Já vím,“ prohodím a se smíchem rychle uhýbám, zatímco sněhová koule v jeho ruce rychle hledá místo mezi límcem mého kabátu a šálou. „Áááá…“ Našla.

Autor : dne 03/27/2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

* Jaro klíčovou dírkou *

První jarní den je zde. Příroda se pomalu probouzí a jarní květy začínají zdobit zahrádky i divokou přírodu. Mladý muž seděl opřený zády o Vrbu, četl jeden z příběhů, které zde autoři zanechali, a užíval si klidu. Už se ani nesnažil skrývat. Studenti jej nejdříve považovali za jednoho z nich. A byť stárl mnohem rychleji, nikdo to neřešil. Mladík si pomyslel, že to je výhoda života mezi kouzelníky – nemusí se skrývat. „Ach, jak miluji vůni konvalinek,“ vydechla jedna z dívek procházejících kolem. „To já mám radši hyacinty,“ odpověděla jí kamarádka. „A co takový narcis!“ křikl na ně jeden ze studentů, kteří se vraceli z tréninku famfrpálu. „Ten má super příběh o svém vzniku!“ Mladík se prudce postavil. To...

Autor : dne 03/20/2022 | * Kancelář Sub Salix * | 0 komentářů

Tajomná

* Kráčala ulicou, kráčala ticho a celý svet zrazu, náhle stíchol. Len kroky do diaľky zvonia a lampy v noci tiene tvoria. Po tichu, bez slov, na pleciach mnoho hriechov. o ľudia spravili, nesie si všetky ich viny. Čierny plášť nocou za sebou ťahá so skrytou tvárou, ktorú ľudstvo hľadá. S kosou v ruke, kosou nádhernou, čo oči ľudské priťahuje do tieňov. Za ňou len ticho, i vôkol nej, pri pohľade do tváre jej nádhernej, ťažko sa ľuďom dýcha, zmizne všetka ich pýcha. Kráča tmou, nocou s veľkou mocou, Cieľ svoj pozná, už si nevyberá. Zaveje vánok slabý, tichý akoby sa bál svojej vlastnej pýchy aby nestal sa i on jej cieľom, aby nenarušil jej svetom prielom. Nikto nevie odkiaľ prišla, možno z pekla či z neba vzišla. I keď zámer jej pozná každý, nikto ju neodsúdi z...

Autor : dne 03/14/2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů