Cudnost

Z pera Cesmíny Hardy.

-*-

Víla sedí pod vrbou u jezírka, dlouhé vlasy si rozčesává zlatým hřebenem a zpívá tichou píseň o lásce. K jezírku kdysi chodíval krásný mladík a pozoroval vílu při zpěvu a tanci na louce. Zamiloval se do ní a ona do něho. Mnoho dní se na sebe dívali a povídali si, ale víla věděla, že smrtelník do jejího světa nepatří. Víla musí zůstat cudná a nevinná panna, jinak by ztratila svou magii. Mladík vytrvale chodil k jezírku a stárnul rok po roku, až jednoho dne už nepřišel. Cudná víla sedí u jezírka a zpívá o lásce a vzpomíná na krásného mladíka.