Lakomství
Z pera Eame Vórimar. -*- Troufám si říct, že plno lakomých lidí jsou právě ti, co sami mají první poslední. Nedokáží se smířit s tím, že by část jejich majetku či peněz měli dát někomu dalšímu. Bohužel se to objevuje i v kruzích rodiny, což je o to smutnější. Samozřejmě existují i výjimky. Netvrdím, že ti bohatí musí být hned lakomci. Nejčastěji tuto vlastnost můžeme pozorovat u dětí. Ty se odjakživa neradi dělí o hračky. Proto je to musíme naučit. To, jak jim to vysvětlíme a naučíme se později projeví právě v dospělosti. Proto buďme k sobě štědří a přestaňme hamounit jen sami pro...
Naděje – U Anděla – XVII.
Z pera Connora Iana McBrowniesse. -*- Říká se, že naděje umírá poslední. Tohle však neplatilo pro lidi, které jsem již dříve navštívil a znepříjemnil jim jejich život. Na první pohled jsem byl přítelem, ale na konci stál před jejich zraky úhlavní nepřítel. Každý nešťastník o něco přišel. Všichni se snažili přijít na způsob, jak se vymanit se smlouvy, která je připravila o majetek. Neztráceli naději a hledali různá východiska ze situace. Pokoušeli smlouvu přepsat, spálit ji či jinak ji poškodit, ale smlouva byla pekelně ochráněná, vždy se vrátila do původní podoby. S přibývajícími dny se naděje vytrácela, snad příště nikomu nenaletí. Nakonec to však všichni...
Střídmost
Z pera Cinexe Stara. -*- Jedna z ctností, která je pro mne velice složitá na vysvětlení. Střídmost je totiž určitá sebekontrola a zdrženlivost teoreticky ve všem. Opět další ctnost, která by v mnoha případech mohla být alespoň vyřazena z ctností, protože může dotyčného v mnoha ohledech poškodit. Proč být zdrženlivý, když se to ve výsledku nevyplácí? Alespoň ve velké většině. Vím, že je to myšleno malinko jinak, ale nic to v mé hlavě nemění na tom, že mi to přijde nelogické. Aneb, každý má přece svojí hlavu a ví, že zdržet se nějakých rozhodnutí se ne vždy vyplácí. Přemýšlejte nad sebou i ostatními a...
Smilstvo – Lolitka
Z pera Cesmíny Hardy. -*- Sedím na lavičce a pozoruji rozkošnou dvanáctiletou dívenku. Jezdí na kolečkových bruslích po cestičkách. Obdivuji její štíhlou postavu, dlouhé blond copy. Má bílé šatičky s krátkou sukní a punčocháče. Je to nádherná lolitka, nemohu od ní odrhnout oči. Cítím, jak ve mně vzrůstá chtíč. Její rty budou chutnat sladce, pomyslím si a vydám se za ní k lesíku. Chci si ji chytit, když se náhle objeví za mnou. Než stačím zareagovat, ucítím bolest na břiše a klesnu na kolena do kaluže své krve. Lolitka se na mě usměje, v ruce drží zakrvácený nůž. „Dnes je krásný den na smrt,“...
Střídmost
Z pera anonymního autora. -*- Štěstí, muška jenom zlatá. Pro každého něco jiného znamená. A ona žila na ostrově. Se svou dcerou. Pomalu ani do čeho obléct se neměla, ale znamenalo to snad, že byla chudá? Necítila se tak. Měla vodu, jídla trochu, hlavně aby uživila dceru. To byl její cíl, aby po ní něco na té zemi zůstalo. V noci se neměli obě ani čím přikrýt, žily se zvířaty v lesech a největší hody byly, když začaly růst borůvky. To si je potom připravovaly na ohni každý den na jiný způsob. Pro někoho je málo několik sudů zlata, ale jinému stačí suchý krajíc...