Smilstvo – Lolitka

Z pera Cesmíny Hardy. -*- Sedím na lavičce a pozoruji rozkošnou dvanáctiletou dívenku. Jezdí na kolečkových bruslích po cestičkách. Obdivuji její štíhlou postavu, dlouhé blond copy. Má bílé šatičky s krátkou sukní a punčocháče. Je to nádherná lolitka, nemohu od ní odrhnout oči. Cítím, jak ve mně vzrůstá chtíč. Její rty budou chutnat sladce, pomyslím si a vydám se za ní k lesíku. Chci si ji chytit, když se náhle objeví za mnou. Než stačím zareagovat, ucítím bolest na břiše a klesnu na kolena do kaluže své krve. Lolitka se na mě usměje, v ruce drží zakrvácený nůž. „Dnes je krásný den na smrt,“...

Střídmost

Z pera anonymního autora. -*- Štěstí, muška jenom zlatá. Pro každého něco jiného znamená. A ona žila na ostrově. Se svou dcerou. Pomalu ani do čeho obléct se neměla, ale znamenalo to snad, že byla chudá? Necítila se tak. Měla vodu, jídla trochu, hlavně aby uživila dceru. To byl její cíl, aby po ní něco na té zemi zůstalo. V noci se neměli obě ani čím přikrýt, žily se zvířaty v lesech a největší hody byly, když začaly růst borůvky. To si je potom připravovaly na ohni každý den na jiný způsob. Pro někoho je málo několik sudů zlata, ale jinému stačí suchý krajíc...

Střídmost

Z pera Viljy Carrie Dechant. -*- Toník se na sraz moc těšil, psal si s těmi lidmi už přes rok a byli skvělí. Realita ho mile potěšila, i když během večera zjistil, že je u stolu jediný střízlivý. Ne, že by nic nepil, ale nikdy neměl potřeba pít nebo jíst víc, než potřeboval. Sklenka rozveselí a stačí. Cestou domů ho oslovila dívka, kterou jeho střízlivost zaujala. Pracovala do noci a touhle dobou v MHD střízlivé nepotkávala často. Padli si do oka, vyměnili kontakty, napsali si… Zpětně může Toník říct, že kdyby nebyl střídmým člověkem, ta dívka by ho minula bez povšimnutí. Místo toho dnes plánují...

* Tajný Valentýn *

Vypadal jako nemluvně, ale hlavu měl plnou nápadů. Tak moc chtěl, aby to pod Vrbou žilo, a nebál se čerpat inspiraci z minulých let. První měsíc jen pozoroval okolí a probíral se léty minulými. Mezitím na vrbových proutcích přibývaly další ctnostné i neřestné stoslůvky, které s obdivem pročítal. Nakonec se rozhodl, že jeho první prosbou pro autory budou – po vzoru předchozího roku – tajemné valentýnky. Ale ne ledajaké. Zaujala ho též tanka básně, které v čítárně vyšly. „To určitě pro nikoho nebude problém,“ pronesl tiše. „Jak jen, že jsou ty slabiky? Pět, sedm, pět a pak ještě sedm a sedm,“ dodal s úsměvem. -*- Již koncem předchozího roku jste měli možnost nahlédnout do kolébky a v ní najít človíčka, který vás bude provázet v čítárně po celý letošní rok. A jeho...