Vzpomínky

Dlouhodobý lov bobříků byl zahájen a my vám s radostí představujeme prvního uloveného bobříka, a to bobříka velikých citů. Zároveň slečně Simelii Mallorny gratulujeme k prvnímu ulovenému bobříkovi.

-*-

Milostné dopisy plné vzpomínek na šťastnější chvíle.

 

-*-

Má krásná Elizabeth,

dnes jsem si vzpomněl na okamžik, kdy jsem tě poprvé viděl. Procházela jsi právě po ulici a slunce prosvětlovalo tvé světlé vlasy do barvy zlata. Měla jsi na sobě letní šaty, které se ve vánku mírně nadnášely a tvoje nohy vypadaly, jako by byla nekonečné. Bez dechu jsem sledoval, jak se blížíš ke mně a když jsi na malý okamžik na mne spočinula pohledem, věděl jsem, že moje srdce ti bude navždy patřit. V tu chvíli jsem pochopil, že jsem ztracen.

Vyhlížel jsem poté z obchodu každý den doufajíc, že tě tam opět spatřím, ty jsi se tam však dlouhé týdny neukázala. Chtěl jsem to již vzdát, když jsem jednoho podzimního dne zahlédl tě mihnout se kolem jednoho obchodu. Ten den jsem tě poprvé oslovil s výmluvou, že nemohu najít cestu.

Když ses na mne usmála, přišlo mi, že moje srdce vynechalo několik tepů, nedokázal jsem pak normálně myslet a jen jsem hloupě blábolil. Ty jsi ke mne byla milá a trpělivě jsi mi vysvětlila, kudy se mám vydat. Tehdy jsem pouze doufal, že bys jednou mohla být má, dnes jsem tím nejšťastnějším mužem, i když nemůžeme být spolu. Brzy bych však již měl být doma a budu tě moci obejmout a opat cítit tvou vůni. 

S láskou,
Edmund

 

 

Má krásná Elizabeth,

netrpělivě čekám, až mi od tebe přijde nějaký dopis. Opatruji u sebe jako poklad den, kdy jsi mi řekla své ano. Přicházela jsi tehdy ke mně uličkou oblečená jako princezna a já měl tehdy pocit, že je to jen sen. I když jsi mi přislíbila, že si mne vezmeš, připadalo mi, že si tě nezasloužím. Byl jsem jako na trní až do chvíle, než jsi konečně své ano řekla a v té chvíli za mne veškerá nervozita opadla a já si konečně začal uvědomovat, že to není sen. Je to jedna z nejkrásnější vzpomínek, které jsem ve svém životě zažil. Doufám, že již brzy od tebe přijde nějaká zpráva a já u sebe budu mít kousek tebe, když s tebou nemohu být úplně. 

S láskou,
Edmund

 

 

Má krásná Elizabeth,

je to divné, ale stále od tebe nepřišel žádný dopis. Chtěl bych slyšet tvůj zvonivý smích, který mi zná v uších jako rajská hudba. Pokaždé, když zavřu své oči, vybaví se mi další a další vzpomínka, kterou jsme spolu prožili. Nejvíce se mi vrací den, kdy se narodil náš syn, ten den jsi tak zářila, že jsi vypadala jako kdybys ani nepatřila do našeho světa. Prosím, odepiš mi co nejdříve jak se máte. Budu čekat. 

S láskou,
Edmund

 

 

Má krásná Elizabeth,

dnes ti píši naposledy. Tlačil jsem na doktora tak dlouho, až z něj vypadlo, co se tobě stalo. Nechali mě věřit, že jste oba naživu a já teď s bolestí v srdci vím, že se ke mně už nevrátíš. Lituji, že jsem ten den odjel pryč a ty jsi doma zůstala sama a neměla jsi nikoho, kdo by tě mohl chránit. Mé srdce je nyní zlomené, navždy si v něm však uchovám naše šťastné chvilky. Pokusím se teď dát do pořádku, abych mohl z nemocnice odejít. Náš syn mě bude potřebovat, byl beze mne už moc dlouho. Je částí tebe a já ti slibuji, že ho budu opatrovat a vychovávat s láskou. 

Navždy s láskou,
Edmund