Polomrtvá

Ač si s Vrbou myslíme, že autor této básně by se nemusel stydět a hrdě se pod ni podepsat, jsme rádi, že nám bylo dovoleno dílo vydat alespoň anonymně. -*- Pomněnko, řekni mi… proč jsi lhala? Přemýšlím hodiny… to ses tak bála? Lístečku zelený… začínáš sesychat. Ten svět je šílený, ale zkus nevzdychat. Pampeliško zlatá… pomalu uvadáš, pro mě ztráta, ty šťastně vypadáš. Lež zabolí, zrada zabije. Pro tebe cokoliv, na to mě...

Autor : dne 03/25/2021 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Nešťastná náhoda

Dianně nedávno zemřeli rodiče a spolu se svým bratrem teď žijí sami. Podpěrným pilířem pro ni byl její přítel Lucas, ale když se s ní rozejde, její svět jí unikne mezi prsty a rozsype se na kousky. -*- Když jí zazvonil telefon, zrovna stála před zrcadlem. Chvíli zvonění ignorovala a prohlížela si svůj odraz. Vypadala stejně jako vždycky. Nakrátko ostříhané černé vlasy s tlustými fialovými pruhy na náhodných místech. Tmavě hnědé oči ohraničené dlouhými hustými řasami. Černé obočí se stříbrnými kroužky na koncích. V nose, na uších a na spodním rtu se na světle lesklo několik piercingů. Povzdechla si a natáhla se pro telefon. Na displeji zářil velký nápis ‚Lucas‘. „Ahoj, Dian,“ ozval se z reproduktoru zvonivý hlas. „Potřebuju si s tebou o něčem...

Autor : dne 03/23/2021 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Živlová bouře – část třetí

Třetí část příběhu Meridolské povídky – Živlová bouře je zde. Hlavní hrdina se v této části dostane do míst, kde si lidé nedávají pozor na to, co vypouštějí z úst. Kapitola tak obsahuje lehčí vulgarismy, a není tak vhodná pro nejmladší studenty. -*- “Táhni, ty jeden ožralo a už se sakra nevracej!” dveře hospody se rozlétly dokořán. V nich se proti jasnému světlu rýsovaly dvě postavy a třetí vylétla hlavou napřed do bláta před prahem. Následoval hromový smích a dveře se opět zabouchly. Muž se v dešti ještě hodnou chvíli plácal v bahně, než se konečně odplazil pryč. “Byl nalitej jak dělo!” chechtal se menší muž s dlouhým plnovousem a bušil přitom pěstí do dřevěného stolu. “Teď už si konečně zapamatuje, že na dluh nedávám,” bručel naštvaně hospodský a špinavým...

Autor : dne 03/21/2021 | Meridolské povídky - Živlová bouře | 0 komentářů

Velikonoční „spletené“ příběhy

Velikonoce se pomalu blíží a k nim neodmyslitelně patří pomlázky. A ty se pletou z čeho? No samozřejmě, že z vrbových proutků. A naše se milovaná Vrba se rozhodla, že se s Vámi o své proutky ráda podělí. Jenomže to nebude jen tak. Bude po Vás chtít samozřejmě nějaký ten příběh. Ptáte se, o co přesně půjde? Ráda Vám to povím. Vaším úkolem bude sepsat sérii čtyř krátkých „spletených“ příběhů. Že nevíte, co tím Vrba myslí? Nebojte, hned Vám to osvětlím. Nedávno jsem totiž strávila večer pod vrbovými proutky a naší milované Vrbě vyprávěla o mudlovském příběhu Láska nebeská. A Vrbu zaujalo právě to, jak ty lidské příběhy byly krásně mezi sebou propletené. A právě to by od Vás chtěla. Vaším úkolem bude sepsat krátké příběhy o čtyřech různých postavách,...

Autor : dne 03/20/2021 | * Kancelář Sub Salix * | 0 komentářů

Volá se jaro

První jarní den roku 2021 nastal, byť většina se probudila a za okny viděla sníh. A tak je třeba pořádně přivolat jaro. -*- Paní Zimo, běž už spát, ať má jaro rychlý spád, teplo je pro květiny slastí, sníh se pro ně stává pastí. Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, vím, zima ke koloběhu patří, nyní už bílá peřina jaro maří. Sněženky se pod sněhem krčí, víla Narciska z podzemí křičí, příroda jarní čas ze všech sil volá, bohyně Ostaro, příroda je jako holá. Probuď se už konečně, netvař se tak netečně, Velikonoce se kvapem blíží, květiny už přece jaro...

Autor : dne 03/20/2021 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů