Lev a had
Kdo jiný, než nebelvírský lev by si mohl pro bobříka ponaučení vybrat za protagonisty lva a hada? Příběh s ponaučením z pera pana Connora je tu pro vás. -*- Sousedské nešvary zná snad každý, ale rivalita mezi lvem a hadem neznala své meze. Hádky a naschvály postupně gradovaly, až vyšplhaly na úplný vrchol. Jednoho dne si lev pozval do své chýše krásnou lvici. Doufal, že by se mohla stát později jeho ženou. Vše vypadalo slibně do doby, kdy had přišel na neohlášenou návštěvu. Začal se vtírat a hrát si na hodného a nebohého souseda, kterého obří lev šikanuje. Lví slečna pozorně se zájmem poslouchala lživé příběhy hada, kterým slepě uvěřila. Lev opravdu pěnil, ale snažil se nečekanou návštěvu přetrpět. Had se rozpovídal o tom, jak se mu lev vysmál, když mu auto...
Vánoční studium
Zkouškové období je čas, který žádný ze studentů nemá moc v lásce. Slečna Indris navíc bobříkovi veršů v básni popsala, proč zkouškové období v zimním období je úplným zabijákem vánoční atmosféry. -*- Z nebe se sype sníh bílý. Své studium začínám, v duchu školu proklínám. Toužím po volné chvíli. Vánoce se kvapem blíží, čas rychle běží dál a dál, jakoby se mi jenom smál, že po uši tonu v potížích. Vyčítavě na mě hledí, model lebky prastaré, z ústavu půjčené, kde anatomii učí. Nad knihami sedím dál, mě žádná z koled netěší, nic mi náladu nezlepší. Cítím se tak hrozně...
Můra
Pokud jste měli rádi můry, tak po příběhu sepsaným slečnou Miou pro bobříka volnosti na ně možná změníte názor. Alespoň bobříci už si prý na můry budou dávat pozor. -*- „Běž do svého pokoje!“ Běžel! Přímo pádil. Dveře za sebou zabouchl s takovou prudkostí, až zařinčely tabulky v jejich výplních. Na chvíli ustrnul, že tohle bude na otce příliš, vtrhne do pokoje a nařeže mu. Zaposlouchal se. Nic. Otec zřejmě sedí v kuchyni s hlavou v dlaních jako vždy, když ho Samuel rozzlobil. Hodil sebou na postel. Z podlahy se zvedl oblak prachu. Ve světle lampy na stole to připomínalo výbuch sopky. Chlapec se vymrštil a lampu vypnul. Pokoj se ponořil do šera. Uuííí! Z každičkého centimetru chlapcova těla unikal vztek. Měl pocit, že se nafukuje jako balón. Za chvíli se odlepí od...
Město a hory
Báseň pana Nebelbracha pro bobříka veršů velmi trefně popisuje aktuální dobu. A i vy budete určitě souhlasit, že lepší je trávit čas na horách, než ve městě. -*- Po pustých ulicích listy se honí, špinavé dláždění jenom déšť smáčí. Skryti za okny se válejí spáči, od slunce dělí je závěsů clony. Málokdy odvahu naleznou v sobě, obléknou kabáty, nasadí roušky, uvážou kolem hlav jistící proužky, najdou si v mobilu nejlepší spoje, výpravu podniknou v Kaufland či Tesco, aby si koupili potravin kupy. Potom zas skryjí se do své „chalupy“, úplně nervózní jak v vaně děcko. Uniknou covidu? Pustí si telku, ve zprávách zjistí, jak moc je nemocných, dumají o tom pak v bezesných nocích rádi, že nemusí být často venku. V Beskydech turisti na Lysou kráčí, derou se vzhůru a rum...
Případ u duhového jezera
Doufám, že máte chvilku času, protože Případ u duhového jezera od slečny Viljy sepsaný pro bobříka strachu není žádný krátký příběh. Ale rozhodně stojí za to ho přečíst! -*- „Martin říkal, že ho oždibovala rybička!“ oznámil nadšeně Felix mamince už asi po páté. „To je hezké, ale nesmíš do hloubky. Na tom jsme se domluvili.“ To už asi pětkrát slyšel zase Felix. „Já vím, já vím,“ pokýval chlapec střapatou hlavou a zakomíhal nohama, které byly ještě moc krátké na to, aby jimi ze židle dosáhl až na podlahu. Pak nabodl na vidličku zbytek řízku a začal maso okusovat. Měl slíbeno, že až oběd dojí, bude se jít moci koupat. To bylo v pořádku, protože táta mu vysvětlil, že když bude jíst hodně masa, bude z něj silák. „Ale rajčátka už nemusím,“ oznámil s plnou pusou. „Oběd...