Netvor a princezna – část čtvrtá: Sebastian 2/2
V Vydali jsme se urychleně na cestu. Měl jsem trochu strach, aby nás nedostihli. Byl jsem rád, že se Linette neptala, kam máme namířeno, protože jsem o tom sám neměl ani tušení. Vlastně, nejen, že se neptala. Mlčela úplně, a já tak měl čas přemýšlet. Je to pravda. Kam ji vezmu? Kam s ní půjdu? Budeme se vláčet lesy tak dlouho, dokud si neřekne, že už se jí chce zpátky domů? To byla trochu hloupá představa. Mohl bych jí vzít tam. Kdybych tam trochu poklidil… Pořád je to tam docela obyvatelné. Bude to dobré útočiště. Nikdo tam nechodí. Aspoň myslím. Co by tam kdo hledal? Ani královské stráže nenapadne, že zrovna tam by se skrývala uprchlá princezna. Budeme tam v bezpečí do té doby, než se bude chtít vrátit. A když si dám pozor na jazyk, ani se nedozví, že to...
Nezávazný dar
Devatenáctý díl sepsaný na téma Věno. * Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled. Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku. „Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit,“ pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy. „Proč nám pomáháte?“ zeptala se tiše Salix. „Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích,“ pousmál se. Salix sklopila zrak. „Co za to budete chtít?“ zeptal se Vypravěč. „Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice,“ pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené. Redakční úpravy provedla Helenia...