Z paláce Šalamounova: Fontána vitality

Je tomu již drahně let, kdy jsme mohli společně restaurovat svitky ze zdejšího paláce. Tehdy jsme se společnými silami snažili opravit deset svitků. Jen u devíti se nám to podařilo. Paláce zdi začaly praskat a nebylo bezpečné v nich setrvávat. Desátý svitek tak pohltil čas a nikdo již nezjistí, jaký příběh na něm byl sepsán. Naštěstí se podařilo očarovat zdi mocným kouzlem a je tedy možné do paláce opět vstoupit. Zrestaurování tohoto svitku se ujala slečna Arietty Liella Minette. Je tomu už dlouho, předlouho, co žil člověk jménem Izrahiah ze Síwy. Byl to muž velice moudrý, vzdělaný a uvědomělý, miloval vědu a umění a žil životem, který by mohl být příkladem pro mnohý lid. Kromě toho byl také známý a úspěšný – býval považován za jednoho z nejmoudřejších Egypťanů,...

Útěk

Dvacátý díl sepsaný na téma Plán B. * Vypravěč z toho neměl dobrý pocit, ale hodlal využít příležitosti, která se mu naskytla. Donutil chlapce a Salix vstát. Podíval se na biskupa ležícího bezmocně na zemi. Jindy by mu pomohl, ale teď byla každá vteřina drahá a on by je jen zdržoval. Musel ho nechat na pospas osudu. Salix se na něj vyčítavě podívala, ale neřekla jediného slova. „Pojďte za mnou,“ zašeptal Alois, ale Vypravěč jej zarazil. „Nejdřív musíme najít kroniku, kterou můj bratr ukradl. Bez ní nemůžeme odejít!“ pronesl naléhavě. „Toliko k plánu nepozorovaně utéct. Dobrá, nový plán. Sebrat kroniku a nenechat se zabít,“ pronesl Alois vážným hlasem. Redakční úpravy provedla Helenia...

Netvor a princezna – část čtvrtá: Sebastian 2/2

V Vydali jsme se urychleně na cestu. Měl jsem trochu strach, aby nás nedostihli. Byl jsem rád, že se Linette neptala, kam máme namířeno, protože jsem o tom sám neměl ani tušení. Vlastně, nejen, že se neptala. Mlčela úplně, a já tak měl čas přemýšlet. Je to pravda. Kam ji vezmu? Kam s ní půjdu? Budeme se vláčet lesy tak dlouho, dokud si neřekne, že už se jí chce zpátky domů? To byla trochu hloupá představa. Mohl bych jí vzít tam. Kdybych tam trochu poklidil… Pořád je to tam docela obyvatelné. Bude to dobré útočiště. Nikdo tam nechodí. Aspoň myslím. Co by tam kdo hledal? Ani královské stráže nenapadne, že zrovna tam by se skrývala uprchlá princezna. Budeme tam v bezpečí do té doby, než se bude chtít vrátit. A když si dám pozor na jazyk, ani se nedozví, že to...

Nezávazný dar

Devatenáctý díl sepsaný na téma Věno. * Vypravěč se postavil. Nespouštěl z Aloise pohled. Netušil, zda jim hodlá pomoci, nebo jde jen o bratrovu léčku. „Je mi jasné, že mi nedůvěřujete. Ale nemáte jinou možnost, než to zkusit,“ pronesl vážným tónem Alois. Došel k Salix a chlapci a pomohl jim na nohy. „Proč nám pomáháte?“ zeptala se tiše Salix. „Protože nemám rád bezpráví. A nedokážu odolat, abych nepomohl krásné dívce v nesnázích,“ pousmál se. Salix sklopila zrak. „Co za to budete chtít?“ zeptal se Vypravěč. „Nic. Dávám vám život. Berte to jako dar pro budoucího muže téhle krasavice,“ pronesl Alois. Tváře Salix se zbarvily do sytě zelené. Redakční úpravy provedla Helenia...

Podzimní ráno od Marguerity

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * „Crrrrrrr!!!!“ Budík. Ne a ne, ještě je noc. Otevřu jedno oko, vidím tmu. Pomalu zavřu to první, abych náhodou neudělala moc prudký pohyb hned po probuzení. Otevřu druhé oko. Tma. Takže nemůže být ráno! Ráno znamená stoupání sluníčka na oblohu. Teď je tam ještě měsíc! Pokojně opět usnu. Probudí mě světlo. Ráno, je ráno? Kouknu na hodiny. Devět. Já zaspala! Vylítnu, oblíknu a běžím do práce. Podzim a zima bývá vždycky tragický pro udržení práce. Cestou z práce hltám pohledem zbarvení listí. Krása, jednoduše nádhera. Jen to vstávání. Ještě štěstí, že mám tolik let na trénování přijít včas do práce. Vydáno v původním znění bez...