ŽD9 – Touha
Drabble ve formě básně Běží kamkoli po lese, kolem něj se míhá mech i tůň. Jeho kůže není pestrá, jak mudrc se ale nese. Chci být svobodný jak kentaur, nejsem přece dostihový kůň. Tělo se mu tíhou třese, hnán a bit jsa, běhej, snaž se, fuň! Hlavní postavou jsi estrád, kolem tebe druzí v dresech. Chci být svobodný jak kentaur, nejsem přece dostihový kůň. Ve hvězdách čtu, v jejich plese: jenom na chvíli má vítěz trůn, okamžik je mu dávána renta, na jatkách vždy končí, kdo se vznese. Chci být svobodný jak kentaur, nejsem přece dostihový kůň. Ať kopyta klepou! Bez jezdce jsem sebou. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Pouštění draka
Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Venku šustí listy stromů, hurá, jdeme z domu! Táta v ruce draka nese, prý ho přepral v lese! Máma bere teplé pití, bez čaje teď není zbytí. Holínky a čepice potřeba jsou nejvíce. Přebrodit se závějí, dítě plné nadějí. Uvidí, jak se pouští draci, jsou tu s nimi pro legraci. Táta běží na kopeček, za ním jeho chlapeček. Nadšeně při tom křičí, let draka jasně líčí. Výš a výš, ať letí stále, máma kouká v teplé šále. Usmívá se, celá září, ruměnce má ve tváři. Těší se, až půjdou zpátky, nakrmí veverky, ptáky. Do krmítek dobroty, pro ty malé droboty. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Podzimní nebe
Drabble ve formě básně Balení. Hromadu nejdřív postavím, Pak zakleju, že to nesbalím, Přebalování je sport adrenalinový, Jen kafe mi nervy snad obalí. Cesta. Šedý den pro většinu lidí, Úsměv z tváře mi nezmizí, Cítím se jiná, svěží, Energii kočíruju stěží, Ostatní nechápou otupěle. Čekání. Myslím na všechno a na nic, Ač snažím se soustředit sebevíc, Nejde to, jen kolem koukám, Zkouším si číst a taky doufám, Že mám vše, poslední umírá naděje. Let. Obláčky lemří jak vata cukrová, Krásná vzpomínka v hlavě se uchová, Nehledě, jak je tam dole na zemi, Vysoko nahoře slunce vše prosluní, Káva mozek probudí, nadšení povzbudí, Dobrodružství čeká. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŠKM – Žíhaný oblázek
Už nevím, kolik tehdy bylo princezně Magdaléně let, možná tak sedmnáct, možná méně. Ale příběh, který vám budu vyprávět, se stal pár let po události, kdy Magdaléna nalezla ve starém stromě malý knoflíček a papírek – vzkaz pro budoucího nálezce – a uložila jej do své truhly. Princezna Magdaléna vyrostla a den ode dne byla krásnější, začaly se jí tvořit ladné křivky a v obličeji už začínala postrádat rysy dítěte. Avšak i přes všechny změny se Magdaléna nezměnila, a ať se to její matce líbilo nebo ne, stále to byla rozpustilá a veselá dívenka. Všechno to začalo jednoho krásného dne, kdy jako před lety procházela okolo starého vysokého platanu. Změnil se. Princezně už najednou nepřipadal tak vysoký, vlastně by na něj vylezla bez škrábanců. Ale přibylo mu vrásek....
ŠKM – Zlatá podkova
Magdaléna vstala z postele a rozhlížela se po loukách, které obklopovaly její zámek. Poslední dobou jí všechno něco připomínalo. Zadívala se do slunečních paprsků, vzala si do ruky nám již známou černou šperkovnici a rukou zajela na dno. Vytáhla zlatavou věc a oči se jí zaplnily slzami… „Hop a skok!“ Bylo jí šest let, hrála si na louce a přemýšlela, co by ji bavilo. „Magdaléno! Magdaléno! Ne, že se ušpiníte!“ volala na ni tehdy její hraběnka Couvier, ale malá dívka nepřestala. Bavilo by ji možná tancovat, ale vždycky si pošlapala nohy a ohrozila sebe i ostatní, její barvy končily většinou všude jinde než na plátně a hraní na hudební nástroje ji nudilo k smrti. „Nechytíš mě!“ volala malá copatá dívenka utíkajíc někam k lesu. „Magdaléno! Stůjte!“ Hraběnka se nerada...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
