ŽD9 – Nedorozumenie
Drabble ve formě básně „Prečo si to urobil?“ kričí na mňa moja mama. „To si sa až tak nudil?“ tvár jej je zlosť sama. „Ja som nechcel,“ bránim sa, no je to márna snaha. Nedá mi nadýchnuť sa. Jej obvinenie ma zmáha. Slová obhajoby zaniknú skôr, než stihnem otvoriť ústa. Výčitky sa na mňa linú. Mám šancu toto ustáť? „Mami, prestaň!“ skríknem zrazu prerušiac ju uprostred slova. Objavujem v sebe silu, vstávam z prachu zas a znova. „Neurobil som to schválne,“ zamračím sa bolestivo. „Vysvetlenie nie je márne, bolo mi len trochu clivo.“ Zaskočene na mňa hľadí, vzápätí ma objíme. „Prepáč, synku, verím ti.“ Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Válení
Drabble ve formě básně Na válendě, tam je nejlépe, zimou se nikdo neklepe. Podzim, zima – ideální čas, negaučové aktivity vem ďas. Hrnek čaje, brambůrky to jistí, venku padá barevné listí. Pod sebou horu polštářů, venku slyším zvuk popelářů. Nikomu nezávidím běhání venku, radši sáhnu po teplém hrnku. V šest už chci jít do postele, přitom není hodin jak na kostele. Tma, jak kdyby hluboká půlnoc byla, znavená jsem jak uběhaná kobyla. Pustím telku, copak dnes dávají, ha, teleshopping, co mi asi prodají! Přepínám a přepínám, sitcomy všude, to zas kvalitní večer teda ale bude. Chvíli koukám, víčka však klesají, vypínám telku tiše a potají. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Probuzení nad ránem
Drabble ve formě básně Už zase slyším křik – ten zrádný hlas, který řádí po nocích. Ječí jako ďas a já plná bezmoci toužím po něčí pomoci. Vstávám ze svého teplého pelíšku, bez naděje celistvého spánku, tiše nad postýlkou pláču. Můj syn tam leží fňukaje, partner na mě němě koukaje. Kéž by vzal si syna on, přebalil ho, pochoval, a mě při spánku jen tiše sledoval. Mám já smůlu, že jsem živou mlékárnou, tou sladkou milou cukrárnou, kterou syn tak uctívá, bez ní těžko usíná. V bezpečí se v posteli kroutí, jeho prdíčky mě opět rmoutí, a tak po mém boku usíná, lampičku já zhasínám. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Chcem len …
Drabble ve formě básně Chcem len kričať, na každú stranu, na svoju ranu, na seba samú. Veď sny ma klamú. Chcem len plakať, pre všetku bolesť, pre tú predzvesť, pre vlastnú mamu. Veď nechám ju samú. Chcem len odísť, za ňou a za ním, za večným snením, za čelením neznámu. Veď nádychy ma sklamú. Chcem len kričať, o podanie pomoci, o skončenie bezmoci, o danie spoločnosti. Veď uniknúť chcem minulosti. Chcem len plakať, nad stratenou nádejou, nad jeho krutou vetou, nad krehkosťou kosti. Veď nado mnou sa zlostí. Chcem len odísť, od svojho žitia, od mysle bitia, od tejto skutočnosti. Veď stratila som schopnosti. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Podzimní marodka
Drabble ve formě básně Dnes je venku velká zima, pro někoho sice prima. Jenže mně moc nesedí, moje tělo marodí. Na nákup se mi ani nechce, cítím se já celá křehce, rýma, kašel tuze mě souží, to si mé JÁ nezaslouží! Chci si taky chodit venku, dát si svařáku sklenku. Navštěvovat festivaly a bavit se s kamarády. Místo toho sedím doma, je mi to líto, je to škoda. Vlastně uteče mi všechno, je mi z toho hrozně smutno. Místo chůze do kina zakrývá mě peřina. Pravda ale je přece, za chvíli budou Vánoce! Snad do té doby budu fit, ne na paralenu živořit! Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
