ŽD7 – Stellino rozloučení

Drabble formou rozhovoru

Usadím se na lavičce před obřadní síní: „Řekni mi, neměla bys být tam uvnitř?“
„A koukat se, jak všichni pláčou, sténají, lítostí a bědují?“ snaží se domě šťouchnout ramenem. „To není nic pro mě, vždyť to víš.“
„Ale stejně. Jsou tam kvůli tobě.“
„Tak tím si nebuď tak jistá,“ rozesměje se. „Teta Margareth přišla ukázat klobouk! A vyjmenuju ti dalších deset, co se přišli jenom najíst.“
„A co máma?“
„Já…,“ skloní hlavu, „na ni se nemohu dívat. Víš, já zůstávám s vámi na hradě, alespoň nějakou dobu. Ale moje rodina se musí vyrovnat s tím, že s nimi nebudu. Nejsem.“

Redakční úpravy provedla Áine Adair.