ŽD5 – Na shledanou

Drabble formou deníkového zápisu

15. října 2018

Můj milý deníčku,

už se to blíží. Skoro už vidím světlo na konci tunelu… a že to ani není metaforické vyjádření! Trochu mě děsí, co se mi bude dít; že se vrátím zpět a budu zase nevědomá a naivní, nová na světě. Tak to prostě chodí. Člověk žije, zemře, jeho duše přežívá, dokud nenajde nové tělo. A to se mi brzy stane, cítím to ve svých imaginárních kostech. Jaká budu? A budu vůbec ještě ona? Na ty otázky odpoví jen čas… Škoda je, že já už odpovědi vnímat nebudu, ne, dokud nezemřu.
Snad se za století potkáme!

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.