ŽD5 – Na shledanou
Drabble formou deníkového zápisu 15. října 2018 Můj milý deníčku, už se to blíží. Skoro už vidím světlo na konci tunelu… a že to ani není metaforické vyjádření! Trochu mě děsí, co se mi bude dít; že se vrátím zpět a budu zase nevědomá a naivní, nová na světě. Tak to prostě chodí. Člověk žije, zemře, jeho duše přežívá, dokud nenajde nové tělo. A to se mi brzy stane, cítím to ve svých imaginárních kostech. Jaká budu? A budu vůbec ještě ona? Na ty otázky odpoví jen čas… Škoda je, že já už odpovědi vnímat nebudu, ne, dokud nezemřu. Snad se za století potkáme! Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD5 – Hladový komár
Drabble formou deníkového zápisu Milý deníčku, dneska je za trest být komárem. Ochladilo se. Já to mám tak rád, když je vedro. Lidi jen leží, jsou pomalí, cítit jsou na sto honů… Ale dneska se ochladilo! Všichni jsou nabručení, že není teplo (ale oni bručí, i když je vedro, takže pořád) a jsou takoví agresivnější. Chtěl jsem píchnout, ale pohořel jsem. Pán se postavil. Mně nevadí, že stojí, ale hlavně ať se nehýbe. Jenže dneska na mě všichni útočili. Pří jídle! Chápeš to? Čekal jsem, až si dají šlofíčka. To jsou nejpoddajnější. Dneska jsem ještě nejedl. Zítra si snad vyberu lépe a strefím se! Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD5 – Ranní deník batolete
Drabble formou deníkového zápisu Milý deníčku, je ráno! Nadšeně křičím. Do pokoje dorazí moje unavená maminka. Posadí mě na nočník. Chvilku si jen tak posedávám a hraji si s prstíčky. Pak se začnu nudit. Zvednu se a začnu před mamkou utíkat. Je to děsná legrace. Během naší honičky jí počůrám gauč a strhnu hrnek s divnou hnědou tekutinou. Olíznu si prstíčky. Je hořká a ne moc dobrá. Maminka mě čapne a rychle mě přebalí. Začne uklízet tu spoušť. Mezitím mi tatínek nachystá snídani, se kterou nakreslím umělecké dílo na zem, které vyjadřuje mou dnešní náladu. Naši opět křičí. To mi to ráno pěkně začíná… Redakční úpravy provedla Áine...