ŠKM – Černý prsten

K panování mimo jiné patřilo i zaměstnávání služebnictva. Ne vždy se povedlo najít někoho schopného. Magdaléna za svůj život viděla spoustu neschopných lidí. V paměti se jí však uchovala jedna mladá služka, která byla velice šikovná a snaživá. Měla však malý, dlouho skrývaný problém – kleptomanii. Z hradu nejdříve začaly mizet zanedbatelné věci, jako jsou třeba vidličky. Brzy se však začaly ztrácet dražší věci, Magdaléna přišla o náhrdelník, její manžel nemohl najít drahý kapesní nožík. Královský pár se shodl na tom, že tohle rozhodně nebude způsobeno jejich nepozorností.

Jednoho deštivého rána Magdaléna nechala na nočním stolku prsten s růží, který před spousty lety dostala od svého milého… Prsten byl už na pohled velice drahý a vzácný, Magdaléna byla přesvědčena, že zloděj dostane na prsten zálusk. Prsten však předtím namočila do černého uhlí, teprve pak jej položila na stolek. Pak se nasoukala pod postel a modlila se ke všem bohům, aby plán vyšel.

Magdaléna slyšela, jak do jejího pokoje vstoupila komorná a na jídelní stůl položila tác se snídaní. Pohledem zavadila o prsten, déle se však nezdržovala. Uběhlo pár hodin, než do pokoje vstoupila služka Victorie. Magdaléna věděla, že Victorie je velmi pozorná, proto už nadále nevykukovala zpod postele, zatáhla pomalu krajkovaný závěs, který zdobil a zakrýval prostor pod postelí, a snažila se co nejtišeji dýchat. Slyšela, jak Victorie otevřela okna, ustlala postel (v ten okamžik se Magdaléna ani neopovážila nadechnout) a prohrábla krb. Pak bylo dlouhé ticho. Magdaléna nepřemohla svou zvědavost a odtáhla závěs… A tam…

„Ha! Mám tě, zlodějko!“ vykřikla Magdaléna, když uviděla služku, jak prsten schovává do kapsy. Victorie vytřeštila oči a rozběhla se ke dveřím. Magdaléna se začala dostávat zpod postele, než se jí to však podařilo, Victorie už byla pryč. Královna se se zuřivým křikem rozběhla za ní.

„Chyťte ji! Chyťte Victorii!“

Než stráže Victorii chytili, trvalo to zhruba hodinu. Victorie byla malá a rychlá, a jak se všichni na zámku přesvědčili, ať už to byli král a královna, stráže nebo kuchaři, uměla utíkat velmi rychle. Nakonec však byla polapena: nejmladší syn krále a královny po ní vystřelil kámen z praku a trefil se přímo do její hlavy, což Victorii na chvíli zpomalilo.

„Zlodějko!“ Magdaléna jí prohmatala kapsy a vytáhla prsten. Pak ukázala na její černé ruce: „Máme i důkaz. To kvůli ní se pořád ztrácely vidličky!“

„Co navrhujete, královno?“

„Propustíme ji.“ Než se Magdaléna stihla nadechnout, promluvil její manžel. Položil ruku na její rameno. „A celé království se dozví, co je zač.“

* * *

Další den už měla Victorie sbalené kufry. Magdaléna ji sledovala z okna. Pak se ozvalo zaklepání.

„Madam, váš muž vás shání.“

Magdaléna doběhla do malé komůrky, o které věděla, že patřila Victorii.

„Podívej se a řekni mi, co tu chybí,“ uslyšela hlas svého manžela. Magdaléna se rozhlédla a uviděla vysokou fialovou vázu s květinovými vzory – dostali ji jako svatební dar od italského krále. Ale dostali dvě totožné, teď tu byla jen jedna.

„Ta mrcha…“

„Nerozčiluj se, drahá, vyřešil jsem to.“

* * *

O týden později přišel do hradu kurýr a za sebou táhl veliký balík.

„Pro krále.“

Král za přítomnosti své ženy rozbalil balík a na jeho tváři se objevil vítězoslavný úsměv. Magdaléna s otevřenou pusou zírala na tři fialové vázy s květinovými vzory.

„Jak…?“

„Poslal jsem Victorii balík se zbylou fialovou vázou. K tomu jsem napsal, že jedna nevypadá tak dobře jako obě pohromadě a že když už si chtěla vzít na zdejší hrad nějakou památku, tak ať je ta památka pořádná.“ Pak se zazubil. „A zřejmě se v ní hnulo svědomí. Poslala zpátky tu, kterou ukradla, tu, kterou jsem jí poslal a někde sehnala i tuhle třetí.“

„Ty jsi génius,“ řekla Magdaléna se smíchem, „jen by mě zajímalo, kde vzala tu třetí.“

Král pokrčil rameny. „Před pár lety se v Německu narodilo královské dítě. Vím, že italský král jim jednu vázu daroval. Victorie už zřejmě našla službu jinde.“

* * *

Magdaléna na tuto výstřední kleptomanku nikdy nezapomněla. Do šperkovnice, kam vrátila ukradený prsten s růží, proto vložila černý prsten, to jediné, co po sobě Victorie nechala. Prsten byl čistě černý, až na stříbrný nápis na něm: Mariana.

---

Redakční úpravy provedla Áine Adair.