Matka Země

Zemská báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Matkou jsi naší, strážce měst, Ze kterých vedou stovky cest, Svou krásu půjčíš květinám, S tebou není nikdo sám. Tvá moře jsou i pohoří, Ze kterých se říčky vynoří, Za dary tvé ti děkuji, Jež nalézám v každém příboji. Na polích ječmen dozrává, Oslav zástup se pořádá, Vesel tančí každý z nás, K oslavě přidává svůj hlas. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.

Autor : dne 08/06/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Země a já: Hnůj

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Země je naše živitelka, a tak bychom o ni měli pečovat. Máme v plánu pořídit si domeček a je velmi legrační, že věc, na kterou se těším asi nejvíce, je to, až si založíme vlastní hnůj. A konečně budeme moct své zemi, nebo spíše zemině, vrátit to, co jí neustále bereme. Těším se na to, až promícháme hnůj se zeminou a obohatíme ji tak živinami a ona nám vydá své plody v podobě čerstvých domácích rajčátek, salátků, jahod a dalších plodin. Těším se, až budu pečovat o svou zem a nebudu muset vyhazovat bioodpad do směsi a ona mi to vrátí. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/06/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Netvor a princezna – část první: Linette 2/2

V Když jsem se ráno probudila, pořád jsem musela myslet na netvora. Na příběh, který mi v noci Anastazie vyprávěla. Bylo mi jedno, jestli ten příběh je nebo není pravdivý. Bylo mi ho líto. Ani člověk, ani zvíře. Vyhnanec na obou stranách. Je tedy odsouzen k věčné samotě. Nedivím se, že je zlý. Kdybych byla na celém širém světě úplně sama, asi bych také byla zlá. „Co o něm ještě víš?“ zeptala jsem si, když mi Ana zavazovala korzet. „A o kom?“ v hlase jí zněl údiv. Možná už na to zapomněla. Překvapilo mě to, i když vím, že už není nejmladší. „O netvorovi, samozřejmě. Co o něm víš?“ „Linette, mé dítě!“ zavrtěla chůva hlavou. „Je to jen příběh. Nemyslete na něj tolik.“ Zamračila jsem se. „Bála ses o mě. A když jsem se ptala proč, vyprávělas mi ten příběh. A teď mi...

Autor : dne 08/04/2018 | Netvor a princezna | 0 komentářů

Řečeno slovy zkušeného cynika

Klidně všichni pisálkové Zanechejte snažení Nejvyšší přichází soudce – já jsem cynik, vážení! Ostrovtip je mojí zbraní Jedinou, leč účinnou Díky němu opozice Stane se mou svačinou Můžete mi nadávati „Ty jsi špína, ty jsi hnus!“ Vyhraju si s odpovědí – využiji sarkasmus Nebojím se ani za mák Ironie, satiry Vedu svoji tichou válku S tužkami a papíry Vysmívám se, provokuji Pouze ku své radosti A reakce rozhořčené Nečiní mi starosti Nasypu sůl do zranění Vliju benzín do ohně Co lze zbořit, hnedle zbořím Bojuji holt nerovně Jen dál pište komentáře Odmítavé, zděšené Ať mohu dál rozvíjeti Nadání své zkažené! Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 08/02/2018 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů