Lodní dobrodružství
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Těšil jsem se na to celý den, každou volnou chvíli. Už od snídaně, pak v práci, přes oběd jsem o tom vykládal kolegům. Někteří protáčeli oči v sloup, jiní mě už ani neposlouchali. Jeden se obědu raději vyhnul. Mluvím o tom často, ale dnes to udělám. Odpoledne moc rychle neutíkalo, odpočítával jsem každou minutu. Hodina vysvobození se ale pomalu blížila, až po celé věčnosti nadešla. Cesta domů se vlekla, stejně jako několik pater schodů bez výtahu. Pak už to šlo ráz na ráz. Během deseti minut jsem už ležel ve vaně plné horké vody, s voňavou pěnou a plastovými lodičkami.
O studánce zapomnění
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. V krčmě U Brouka se scházeli pocestní z celého kraje. Jednoho večera se zastavil za partou přátel i Verbarix. Potulný kejklíř a příležitostný kouzelník. Rád prozkoumává tajemná místa, vlastně je tím skoro posedlý. No a nedávno narazil na opravdu hrozivé místo. Vlastně tam nebylo vůbec nic. Jen taková strašlivá prázdnota. A od té doby nemůže v noci dobře spát, jeho sny jsou děsivě prázdné. Budí se celý vyděšený. Kamarádi se mu snažili pomoci, ale nikdo na nic nemohl přijít. Krčmář je chvíli poslouchal a pak si vzpomněl, že zrovna nedávno mu někdo vyprávěl o studánce zapomnění. Je prý kdesi v hlubokém lese poblíž Lungsodu. Bohužel přes les nevede žádná stezka, ale dá se jít v noci směrem k hvězdě Putýnce. Vzácnou...
Za hranicemi II – Leo
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi – Ohrožení (živel oheň). Přišla k vědomí. Zprudka se posadila a hned zalitovala, že to udělala. Žaludek se zhoupl. V hlavě se jí rozbušilo snad sto malých kladívek. Oči nedokázaly pořádně zaostřit. Chvíli trvalo, než svůj stav dostala dívka pod kontrolu. Seděla na nějakém lůžku přikrytá teplou pokrývkou. Rozhlédla se kolem sebe. Vůbec netušila, kde to je. Ústí jeskyně kousek od moře, rozdělané ohniště, druhé lůžko. A na něm… To je ten chlap, náhle si vzpomněla. Ten, kterého jsem zahlédla, když hořelo. Beztak ten požár založil on. Vyskočila. Musí utéct. Žaludek jí však vypověděl službu úplně a místo zběsilého úprku se stačila jen otočit, aby se nevyzvracela přímo na sebe. Otřeseně...
Vězeň
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Daleko, až na samém konci světa, žil jeden osamělý čaroděj. Jeho domov obklopovalo moře a vlastnil jen jeden malý domeček, v němž měl postel a židli. Když mu bylo smutno a chyběli mu lidé, tak vytáhl židli a vyprávěl moři o svém životě, než byl uvězněn zde na tomto ostrově. Povídal mu o tom, jak nebyl dobrým člověkem a tak ho tu ti, jež před ním chránili ostatní, uvěznili a vzali mu hůlku. Říkal mu, jak jej matka v dětství opustila. Občas i plakal. Po mnoha dnech, kdy moře tiše naslouchalo, tak uznalo, že je napravený a ustoupilo před ním. Redakční úpravy provedla Helenia...
Nejčernější můra
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Uléhám k spánku, noc přebírá vládu, neklidnými sny se tápavě kradu, cosi divného budí mě k ránu, jako by lil vodu ze džbánu. Vyhlédnu z okna a jímá mě hrůza, zahradu venku pokryla divá blůza, masa vody vystoupila z blízké řeky a vydává bublavé a hlasité skřeky. Právě chopila kůlnu do svých pracek, před sebou tlačí kdejaký klacek, kterým zapře se a bere vše, za oknem dělá se mi mdle. Utíkám vstříc té hrozné síle, která urazí v mžiku celé míle, otvírám dveře a náhle ztuhnu, tak tak že před tou divoženkou uhnu. Valí se dovnitř, do rohů se vleje, bublá a skučí a nepěkně kleje, tlačí mě k schodům na půdu, lidičky, co je to za zrůdu? Stojím na střeše, kol voda je všude, co se mnou probůh jenom bude? Zběsilého živlu jsou...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
