Sám

Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Stojím sám a dívám se do ohně. Je Lughnasad. Všichni slaví, hodují a děkují matce Přírodě za její dary. Užívají si s přáteli, ale já tu stojím sám a dívám se do ohně, protože nemám přátele. Možná, že jsem se měl víc snažit a teď bych s nimi pekl chleba a smál se. Vyprávěli bychom si o tom, jak se máme, a pak bychom stáli společně zde u ohně a slavili s ostatními. Nebyl bych tak sám. Zvednu pohled od ohně a přejedu jím ostatní. Všichni se baví. Snad příští rok budu slavit se svými přáteli. Ale kde je najít?

Dožínková

Báseň do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Zlatá je barvou sváteční, oslavy vždy nám rozjasní, voní louka, mez i sad, květiny jdu si natrhat. Ke květu vkládám další květ, věnec uviji si hned, dnes ozdobit má čelo mé, kéž milý si mě povšimne. Tančit chci kolem stromoví, odlesky světel mě ozdobí, smát se a zpívat do rána, práce již je vykonána. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Lughnasadové drabble od Mischel

Drabble do soutěže Lughnasad Pod vrbou. Lughnasad je sviatok v lete. Na začiatku augusta sa oslavuje. Na poli pri žatve sena sa krásne stavajú slamený panáčikovia. Každý sa tejto zábavy účastní. Niekoľkokrát sa už aj robia súťaže, kedy sa hodnotí, koho slamený panáčik je ten najkrajší.  A celá dedina sa na tom dobre zabáva, a potom pravdaže ide aj robota oveľa ľahšie, kedže sa robí so zábavou a smiechom. Okrem toho obliekajú potom neskôr slamených panáčikov do rôznych šiat, či už rôznych krojov, aby reprezentovali svoj kraj, a ukázali bohovi vďačnosť za úžasnú úrodu, ktorú im poskytol aj túto sezónu, a že majú vďaka nemu jedlo. Redakční úpravy provedla Helenia...

Pravda o vodě

Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Jsem tanečnicí, co tančí ti po tváři za zvuků deště. Jsem bojovnicí, co přetváří tvou lhostejnost, bortí věže. Jsem taková, jaká jsem. Projev mi respekt, a já tvé hrdlo potěším, zkroť mě, a v budoucnu ti snad dobře posloužím. Nejsem však tvůj přítel, to ode mě nečekej, Voda se nevzdává, porážku svou od ní přijímej. Redakční úpravy provedla Helenia...

Voda

Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Voda je dáma, která si hraje s námi, zve nás na pikniky i na noční flámy. Osvěžit nás umí svým chladivým dechem a někdy nás překvapí nenadálým spěchem. Voda je život, skrz kapky k nám prýští, voda jsou peřeje, co naše plány tříští, voda je záchrana, co ochladí nám čelo, voda je živel, jež tvoří naše tělo. Já nedávno potkala pramen řeky známé, který skrze hory odvážně se láme. Jak potůček malý teče řeka Labe, až se stane největší – kdo se na ni hrabe? Čistá a průzračná je v ní její voda, osvěžit se můžeš, jedno však v tobě hlodá, proč, když teče dále mezi lidská města, proč je potom špinavá a není hezky čistá? Je to snad dílo černé magie? Nebo je to kouzlo jedovaté zmije? Proč si lidé neváží, co příroda jim dává?...