Voda nad zlato
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Je tomu už mnoho let, co se náš svět změnil a my kouzelníci opět vykoukli mezi mudly. Avšak nezměnilo se jen to, že jsme se přestali ukrývat. Změnila se i sama země, kterou společně s mudly obýváme. Země zpustla. Mnoho mudlovských vědců říká, že naše planeta se přiblížila ke slunci a tím pádem se voda začala vypařovat. Moře se začala zmenšovat a jezera, řeky i ostatní sladkovodní zdroje téměř vyschly. Nemluvě o tom, že ledovce už dávno roztály a zmizely kdo ví kam. A proto se stala voda cennější než zlato a všechny peníze rázem ztratily hodnotu. I kouzelníků se dotkla tahle změna, proto se rozhodli dát svou existenci najevo a pomoci tak mudlům vrátit naši planetu do nějaké rovnováhy. Avšak nejsme všemocní a ani...
Vodní zrcadlo
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Dívka se opatrně nahnula nad hladinu rybníka. Hladinu čeřily jemné vlnky, které vytvářel téměř neznatelný vánek. Dívka se pomalu nahnula nad hladinu a spatřila svůj odraz. Tak jako tolikrát předtím, hleděla na ni obyčejná kulatá tvář rámovaná světle hnědými vlasy, spletenými do copu. Pouze jediná část obličeje byla zajímavá. Dívčiny oči. Tmavě modré, hluboké jako studny. Byly tak plné vody, její barvy a čistoty. Každá dívka jí je záviděla. Byly to dva drahokamy v jinak tuctové tváři. Dívka vztáhla ruku a prsty se lehce dotkla odrazu. Obraz se zavlnil a pak náhle zmizel. Z hlubokých modrých očí ukápla osamělá slza. Redakční úpravy provedla Helenia...
Setkání
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Nasadím si brýle a připevním šnorchl. Skočit do vody je už jen dílem okamžiku. Přivítá mě průzračné nekonečno. V moři získává mé já nový rozměr. V momentě, kdy se má kůže dotkne mořské vody, se tělo uklidní a mysl projasní. Jako bych pro tuto část Země byla přímo stvořená. Po levé ruce zaznamenám pohyb. Nejsem sama. Je tu. Krouží kolem mě, tu připluje blíž, tu se zase vzdálí. Čeká na vhodný moment. Uklidni se, snažím se si vsugerovat, ale krví už koluje adrenalin. Tu prořízne podvodní ticho vysoký hvizd. Protáhlé tělo se zahnutou ploutví raději rychle odplouvá. Delfíni mě zachránili. Redakční úpravy provedla Helenia...
Pro srpce báseň o vodě
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Nadechnu se a dolů se nořím do toho jiného, vodního světa, o kterém tu teď báseň tvořím. Na tu krásu nestačí jedna věta! Vše tu hučí, hraje, zpívá, já naslouchám těm zvukům a cítím se jak mořská víla, cestu křížím mořským vlkům. Tak tančím mezi vlnkami a připadám si sladce, končím těmito řádkami, a doufám v nějaké srpce… Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.
Anonymní vodní báseň
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Autor požádal o anonymní vydání. Pepík, to je zdatný plavec A vody se nebojí Moc a moc rád sjíždí řeky Na své žluté kánoi Sjede peřeje i jezy Výskajíc si vesele A bezhlavě prožene se Proti vlnek přesile Ovšem jednou na hlubině Cvakl a spad’ do vody Prý u toho děsně ječel Tvrdí svědci nehody Ve vodě ho totiž něco Pevně chytlo za nohu A šok tento nečekaný Proměnil ho v mátohu Tahali ho čtyři chlapi A když dostali ho ven Tvrdil velmi vyděšeně Že to nebyl pouhý sen… Pepík, to je zdatný plavec A vody se nebojí Bude zase sjíždět vodu Až se trauma zahojí! Redakční úpravy provedla Helenia...