Ohnivé anonymní drabble
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Autor požádal o anonymní vydání. Budu Vám o jedné vrbě a ohni vyprávět. Když jsem byla ještě malá, měli jsme na zahradě několik vrb. Onu vzácnou vrbu mlátivou ne, bohužel. Na velikonoce jsme je stříhali a pletli si z nich pomlázky. Po zbytek roku vrby stály jako němí posluchači na břehu potoka. Jednou večer jsem nemohla spát a tak jsem si sedla k oknu a koukala ven. Bylo již hodně po půlnoci, když mě zaujal malý červený plamínek uprostřed jedné z vrb. Vypadalo to, jako by hořela, jako by tam někdo nasypal žhavé uhlíky. Vrba tak v mých dětských očích ožila. Dnes již vím, proč. Redakční úpravy provedla Helenia...
Ohnivá povídka od Indris
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Tu noc nikdo nemohl usnout. Tma pomalu ovládla krajinu, slunce zmizelo za horizontem. V táboře se však nikdo nehýbal. Muži strnule seděli před stany a zírali do plamenů. Pouze hlídka zvolna procházela táborem, z jednoho konce na druhý. Noc byla temná a čas ubíhal pomalu. Dick byl sám před jedním z otrhaných stanů a hleděl do plamene ohně, který osvětloval jeho tvář. Byl sám, vždy byl sám. Už od mládí byl zvláštní. Byl mladší syn bezvýznamného lorda, takového, jakých byly v celém království desítky. Jako druhorozený měl předurčenu kariéru učence, nebo kněze. On však nestál ani o jedno. Od mala miloval dvě věci, oheň a boj. Většinu času trávil v kovárně jejich rodového hradu, naslouchal zvuku kladiv, vůni dýmu...
Pohádka o vlkovi a ohni
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Měsíc ležel na temné zemi po jedné straně jeskyně. Po tlapce mu stékala krev. Moc dobře věděl, že mu ti lidé mohli způsobit něco daleko horšího. Házeli po něm zapálené klacky, mohl být rád, že vyvázl pouze se zraněním na tlapce. Oheň, věčný nepřítel všech zvířat. Ani nebojácní vlci nemohli tvrdit, že oheň je neškodný. Hloupí lidé, bláhově si myslí, že oheň ochočili. Jak krutě se mýlí! Z jeskyně, o kterou se Měsíc opíral, vyšla vlčice – zářivě zlatavá srst jiskřící v temnotě na všechny strany. Vlčice se ohlédla na Měsíce a její zrak spočinul na zraněné tlapce. „Měsíci? Jsi v pořádku?“ zeptala se Hvězda starostlivě a okamžitě se k Měsíci vrhla. „Jo, jsem, neboj, Hvězdo,“ řekl a zavrčel, když ho Hvězda donutila,...
Historie ohně
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pravěk byl významným obdobím, lidé se museli dlouho ohánět kopím. Potom ale přišla věc zázračná, rychle rozestoupila se všechna mračna. Řeč je tady o ohni, jen se na něj spolehni! Provází lidstvo dál a dál, neobešel by se bez něj žádný král. Symbolizuje hlavně očistu, pomáhal kdejakému městu, ne vždy však v dobrém smyslu. Teď je dobrý pomocník v kuchyni, využívají ho celé skupiny, které rády sedí u táboráku, dává jim světlo po soumraku. Redakční úpravy provedla Helenia...
Záhada ohně
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Oheň odjakživa fascinoval lidi. Třepotavé plamínky mají své kouzlo, nikdy nejsou stejné, mění se, přeskupují, ohýbají, barvy přecházejí z jedné do druhé. Tu žlutá, tam červená, místy oranžová. Pak modrá a bílá, dokonce vzácně zelená či fialová. Člověk by mohl pozorováním ohně strávit celý život a ani by si nevšiml, že utekl. Ale pozor, hledíš-li dlouho do ohně, vhlédne pak oheň i do tebe. Jakou barvu má hořící duše? Možná ji nikdo nikdy hořet neviděl, ale občas potkáváme vyhořelá těla. Těla, kterým navždy zhasla jiskra v oku. Co oheň jednou pozře, to už nevrátí. A to dělá oheň tak záhadným. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
