Zamyšlení nad protikladností protikladů
„Nikdy to nedělej.“ Normálně bychom tuto větu pochopili tak, že to něco nemáme dělat. Jenže ta věta obsahuje dva zápory! Takže nám sděluje, že v časovém rozmezí „nikdy“ nemáme danou věc dělat. „Nikdy“ je samozřejmě nikdy. To znamená, že vždy (což je opak nikdy) to máme dělat. Sděluje nám tedy přesný opak. Takovéhle dva zápory ve větě používáme denně a ani si to neuvědomujeme. Proto se nemůžou matky svých dětí divit, když jejich děti udělají přesný opak toho, co jim řekly. A je jedno, jestli se jedná o větu typu „Už nikdy se toho nedotýkej.“ nebo o příkaz „Nikdy tě už nechci vidět pít alkohol.“ Stejný způsob uvažování by se mohl použít i na texty v reklamách. Tím myslím, že často můžeme vidět hlášku...
Deník všech tajemství
Je to o holčičce, která objeví deník své matky, začne v něm číst a dozví se v něm velmi zajímavé věci.A nakonec se dozví, že její příbuzná je ve skutečnosti její nejhorší kamarádka, a tak se s tím snaží vyrovnat. Podaří se jí to? Nebo se s tím nesmíří a bude ji nenávidět ještě víc? To vše se dozvíte v mé knížce.Tak si ji pozorně přečtěte a budete vědět to, co nikdo jiný. Byla jedna holčička, která se jmenovala Hanička. Byla to úplně normální dívka a měla jen jednu nejhorší kamarádku – Elišku. Ale jednou Hanička našla deník své maminky. Nikdy ji číst nebavilo, ale najednou se do deníku začetla a nemohla přestat. V deníku zjistila několik věcí, ale ta věc, která jí pořád vrtala hlavou, byla ta, že se v něm dozvěděla, že je její příbuzná ve skutečnosti její...
V zajetí času – 5. kapitola
Špatný den Zaraženě se šoural domů. Na oslavu ho přešla chuť. V ústech cítil hořkou pachuť, kterou si nedokázal vysvětlit. Utěšoval se tím, že nikdo neví, odkud je. Už to domů měl jen několik desítek metrů. Těšil se na horkou vanu a snažil se myslet na něco pozitivního. Udělal to pro lidi a za tím si stál. Spíš než horkou vanu dostal náhle ledovou sprchu. Ponořen v myšlenkách zabočil za roh. Před domem stálo policejní auto, mělo zapnuté výstražné majáčky a jedny dveře byly dokořán. Na ulici jinak nikdo nebyl. Rychle skočil zpátky za roh a jedním očkem pozoroval, co bude. Z jejich vchodu vyšli dva strážníci. Třetí vystrkoval hlavu z okýnka. „Tak co? Našli jste ho?“ „Nikdo tu není,“ zakroutili hlavou oba naráz. „Třeba o tom ví?“...
Moje první hůlka
Když jsem dostal dopis o přijetí na Bradavice, vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Byl jsem plný očekávání, ale trochu jsem se i bál. První položkou na seznamu byla Hůlka či kouzelné párátko. Rozhodl jsem se tedy pro hůlku. Zašel jsem do malého krámku na Příčné ulici – U Ollivandera. Poté, co jsem vstoupil do dveří, na mě pohlédl pan Ollivander. Dal mi do ruky cypřišovou hůlku. Jemně jsem s ní máchl a vypadaly mu všechny vlasy! S hořkým obličejem mi dal druhou. Po máchnutí jsem mu zapálil nový kabát. Ale ta třetí… V mé ruce jen zářila. Vybrala si mě.
Bloudění Duše
Slunce už k obzoru promlouvá, s lomozem utichá krajina, duše si kolkolem proplouvá němá a svlečená. Nejprve smutek ji do naha vysvlékl, do rohu odhodil, otupil, zapomněl, pusu jí zručně a důkladně zalepil, pouta nasadil, oslepil, oněměl. Bloudí teď na rukou svázaná, nevidí den a nepozná noc, vůle i mysl je zlámaná, je toho na ni už moc. Tu náhle vysvitne paprsek Měsíce, paprskem zalechtá, pohladí, pozdvihne, nahne se k ní a pak něco jí zašeptá, pošle jí polibek, povzbudí, zahřeje. Už není tak zcela bezmocná, naděje pomalu se vkrádá, němá a slepá a svázaná s osudem konečně se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
