Moje první hůlka

Když jsem dostal dopis o přijetí na Bradavice, vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Byl jsem plný očekávání, ale trochu jsem se i bál. První položkou na seznamu byla Hůlka či kouzelné párátko. Rozhodl jsem se tedy pro hůlku. Zašel jsem do malého krámku na Příčné ulici – U Ollivandera. Poté, co jsem vstoupil do dveří, na mě pohlédl pan Ollivander. Dal mi do ruky cypřišovou hůlku. Jemně jsem s ní máchl a vypadaly mu všechny vlasy! S hořkým obličejem mi dal druhou. Po máchnutí jsem mu zapálil nový kabát. Ale ta třetí… V mé ruce jen zářila. Vybrala si mě.