Romance

Začalo to setkáním? Nebo to byl první pohled? Myslím, že to se jenom v pohádkách stává, že se dívka zamiluje do neznámého a neznámý už jí své srdce dává. Prvně, když jsem tě uviděla, byl jsi pro mě neznámým. Však jiskřička naděje ve mně zablikala, že z neznámého se pro mě můžeš stát vším. První schůzky, první slova, první doteky a rostoucí láska. Netrvá to dlouho a z lásky je plamen veliký. Srdce buší, oči se rozšíří a člověk už slibuje lásku na věky. Je to krásné a děje se to od věků. Zamilovanost opěvovalo tolik básníků, kolik obrazů a příběhů ukazuje lásku v mnoha barvách. A jsou to slova proplétající se ve všech dobách: Miluji tě, mám tě rád a jenom s tebou chci sdílet všechno zlé i dobré až do smrti. A po smrti, která nás nerozdělí, navždy v jedno zůstaneme...

Autor : dne 12/12/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Subsalixské Vánoce

Rok se s rokem sešel a jen za pár dní se vrba opět rozsvítí vánoční září a vydá dárky, které jste pod ní nechali.I když závěje sněhu letos čekat nemůžeme, není to důvod, proč klopit hlavu. Vánoční radost je totiž skrytá jinde – v myšlenkách. Kouzlo Vánoc se skrývá v každé hřejivé myšlence, kterou věnujeme našim blízkým, těm, na kterých nám záleží. A co může u srdce zahřát více než dárek vlastníma rukama, vlastními schopnostmi vytvořený? A proto jako již tradičně posílejte svá básnická či prozaická dílka v dárkovém balení přes soutěž Subsalixské Vánoce, aby si je ti, kteří jsou pro vás důležití, mohli na Štědrý den pod ozdobenou vrbou rozbalit. Více informací naleznete v...

Autor : dne 12/10/2013 | * Kancelář Sub Salix * | 0 komentářů

Labyrint života

Tuláci opět bloudí V labyrintech lásky Který konec je ten pravý Snad mohla bych říct Bez nad sázky Že nikdo vám nepoví Všechny končí slepou uličkou Tak proč hledat východ S krásnou sudičkou Když někdy je tak sladké Nenacházet konec Každý jednou oslepne Z touhy i z poznání Že celý život hledal Začátek i vyznání V bludištích plných lásek Které nikam nevedou

Autor : dne 12/06/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Láska

Snad jsou všichni hluší! Toužím! Toužím! On stále prosí, prosí s tak velkou mocí, že nemůžu neslyšet. Toužím Tě naplnit, toužím Ti dát, toužím Tě milovat, toužím až na smrt opakovat, že jsi mojí jedinou vybranou, mojí jedinou a milovanou! Chtěj to slyšet a neboj se! Věř mi! Nemám nic, ale dám Ti sebe. A já, Tvůj Bůh, se mnou i celé nebe. Už nejsi sama, vidíš? Cítíš? Já jsem tu hned vedle Tebe! Miluji Tě! Věř mi, ne víc než já Tebe – můj důkaz, vidíš, kříž. Pojď za mnou! Řekni, že chceš, a já si vezmu Tebe!

Autor : dne 12/04/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Hořkosladce – první část

Hedvábné závěsy tiše tančily s vánkem. Jako žena těhotná pampeliškovým kotoučem Slunce se probudila do něžného májového rána. Víčka slepená pylem spánku se unaveně otevřela. Uvnitř nekonečných tůní hladin modrých očí se zrcadlila veškerá hra barev jitřní přírody.Schoulené sedmikrásky se pomalu otevíraly konejšivému teplu paprsků, pramínky vodopádu Beátiných vlasů políbené zrzavými tóninami protkávaly zlatavé nitky oblohy. Opatrně ze sebe shrnula saténovou přikrývku, bosými chodidly ochutnala hřejivou podlahu ze sakurového dřeva. Procházela se okolo akvamarínových zdí, podobná mořské panně schované na okraji útesů. Sladký domov. Netušila, že se v jeho poklidných vlnách může úplně roztříštit. S lehkostí víly se vyšvihla na parapet, voňavé lůno hlíny bylo nedaleko...

Autor : dne 12/02/2013 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů