U zkřížených košťat

František se procházel odpolední Prahou a užíval si teplého jarního vzduchu. V mysli mu stále zůstala pachuť zimy, kdy nemohl vylézt z domu, aniž by se musel navléknout do celé výzbroje proti mrazu, a tak mu krásným počasím nabitá volnost dávala jeho životu energii, kterou celou zimu tak postrádal.Nechal se vést svýma nohama do hloubi Starého Města. Nad svojí cestou nepřemýšlel a bylo mu jedno, kam ho nohy zavedou, snad jen aby tam svítilo slunce. Z hlavních turistických tahů ho záhy vytlačili turisti, kteří taktéž využili krásného počasí k tomu, aby se mohli porozhlédnout po rozmanitých památkách tohoto starobylého města. Nebo snad po obchodech s levným poruštělým zbožím. Kdo ví. Od této zvrácené turistické kultury se oddělil a vytratil se do temných uliček a...

Autor : dne 03/18/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Upír

Krátká povídka o neúspěšném lovu na upíra z upírovy strany. „Odnes to.“ „Ano, pane.“ Ghúl zvedl mrtvé tělo mladé dívky a odšoural se pryč. Upír neváhal a veškerou nově získanou životní sílu nechal proudit do zmrzačeného a spáleného těla. „Zatracený lovec,“ zamručel si pro sebe. Zkusil pohnout rukou, ale ta byla stále příliš slabá, než aby onen jednoduchý pohyb vykonala. Už třetí den ležel bezmocně ve své rakvi, kam ho donesl jeho služebník. Jeho jediný služebník, který mu zbyl. Dlouhé tři dny trvalo, než se ke vstupu do jeho jeskyně zatoulalo děvče z vesnice, takže bylo pro ghúla snadnou kořistí. To bylo poprvé, co se nedokázal ani sám najíst. Nenáviděl se za tu bezmoc. On, vládce noci, se nedokázal ani sám najíst. „Nenávidím ho, má štěstí, že je mrtvý, jinak...

Autor : dne 03/16/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Nostalgie z dětství

Kamenný dvůr, samota s pozadím tmavých lesů, sám na lesní cestě. Podzimní slunce prosvítá mezi stromy. Nemohl jsem ani uvěřit, jak moc se to místo dokázalo změnit.A přesto ve mně stále vyvolávalo ty šťastné vzpomínky. Vzpomínky z dětství. Na mé krátké, šťastné dětství. Byly tu ty stejné stromy, i když o několik metrů vyšší. Zamířil jsem k buku mezi borovicemi. Ano, v kmeni byly stále vyryty iniciály našich jmen. Udělali jsme je jednou v létě, když jsme si hráli na piráty. Já a Kryštof. Nejlepší přátelé do doby, kdy jsme se museli rozloučit se starým venkovským životem. Otočil jsem se k lesu zády a pohlédl na důvod toho všeho. Zlato. Soused jednou našel v zemi malou hrudku zlata a šel se chlubit do města. Nějakej boháč si usmyslel, že srovná naši vesnici se zemí a...

Autor : dne 03/15/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Realita šťastných chvil

Můj život stojí za prd. Od mého narození se toho stalo opravdu hodně, ale já si stejně pořád připadám neuvěřitelně prázdná a nešťastná. Proč se to nemůže změnit? Alespoň jeden jediný den bych chtěla prožít jinak…Otevřela jsem oči do dalšího zamračeného listopadového dne. Moment. Svítilo slunce. To bylo vážně neobvyklé. Třeba mi alespoň tahle drobná maličkost dopomůže k lepší náladě. „Caroline!“ zavolala na mě máma z obývacího pokoje a tím mě konečně donutila vstát z postele. Je jedno, jak krásné počasí bude. Stejně půl dne strávím ve škole. Oblékla jsem se a seběhla ze schodů. Do nosu mě okamžitě udeřila známá, přesto překvapivá vůně mé milované snídaně. „Mami,“ zamumlala jsem. „Tys dělala lívance?“ nechápala jsem, co...

Autor : dne 03/04/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů