Sebevražda
Nervy z oceli nemám, co je to klid? To slovo neznám. Už mě to všechno nebaví, slyšet kolem sebe jen slova káravý.„Proč mě už ráda nemáš?“ „Proč děláš, že mě neznáš?“ „Proč se vůbec nesnažíš?“ Víš ty co? Už mne nebavíš! Dost toho všeho mám, tohle že mi chystal osud sám? Tomu vůbec nechci věřit, nikdy víc to nechci zažít! Prý mám štěstí ve hře, ale neštěstí v lásce. Jak mám šťastná být kvůli vyhrané sázce? Nevěřím, že slunce vyjde znova, proto poslouchej tahle moje slova: Nechci dál už na světě být, nestojí mi to za to dál žít. Proto ti teď sbohem říkám, nechci jít s tebou, už nikam. A na ty tvoje otázky:“No tak, že by?“ Odpovím: „Sejdeme se v nebi!“ Dost, už končím! Nepřesvědčíš mě ničím. Končím tohle...
Osud a smrt
Příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: báseň dle obrázku. Autor: Cerridwen Lowra Antares Čekáme tu na tebe, dychtivě, ale přesto trpělivě, před světlem, co vypadá tak ošklivě, ne, to vážně nejsou schody do nebe… Tvým krásným osudem je smrt, střežíme tu tvůj konec, přes tvé jméno na papíře škrt, krví – však nejsem lakomec. Voláme tě dnem i nocí, snažíš se utéct, najít si díru, i když víš, že to není v tvé moci, už dávno jsi s časem na štíru. Vždyť víš, že nás chceš, volal jsi nás jak v horečkách, teď už s tím nehneš, uvíznuls v našich krvavých léčkách. Čekáme tu na tebe, bdíme tu jen pro tebe, toužíme tu po tobě, osud a smrt, my obě. I ty moc dobře víš, že se k nám blížíš, že všechny tvé cesty vedou...
Objímám se se smrtí
Příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: báseň dle obrázku. Autor: Anseiola Renine Rawenclav Objímám se se smrtí Ona jediná ví, co je to láska Když chrastí kostmi, kosu svírá Mé srdce skáče radostí Na podlaze Objímám se se smrtí Štíhlými prsty laská mi vlasy A v záhybech starého pláště Vidím se lesknout lízátka Očima z poličky Objímám se se smrtí A jí vracím své polibky A jí jedinou pojmu před tváří boha Neb ona jediná zaslouží si Každý z mých deseti kostnatých...
Milenka smrti
Příspěvek do Li Shang-yinova šílenství. Téma: báseň dle obrázku. Autor: Alisma Bailly Fisto Byla tak krásná, k pomilování, nemohls odolat a šel jsi za ní, cestičkou dalekou hlava ti nemyslí, pod horou, nad řekou, kdopak si pomyslí, že léčka byla to stará a zákeřná, lákalo tě zlato, byla jak princezna. Po mnoha letech a tisících nesnází vyznáš se ve světech, přesto ti přichází, jak tebou ona jen hází jak v příboji, není to však jen sen, ona se nebojí. Došel jsi cestou ke konci pěšiny, skoro tě nesou a nejsi jediný. Sedí tam, krásná, pyšná, ne samotná, jak hvězda jasná, vždy pro smrt ochotná. Milenkou její jest, na tebe dopadla její pěst. Teď už jsi...
8. kapitola – Podivný sen
Po dlouhém pobytu v mrazáku opět přinášíme povídku o Alexandrovi Snovi.„Kdo jste?“ otočil se Alex a podíval se na neznámého. Byl to asi třicetiletý muž. Měl štíhlou postavu, blond vlasy, modré oči, které působily přímo uhrančivě. „Jsem Oliver Berkam,“ představil se, „bratr tvého otce.“ Alex si chtě nechtě všiml, že je dost podobný jeho otci. „Co jste říkal o tom stromu?“ zeptal se Alex trochu víc chápavěji a na krk si připevnil ten řetízek, co patřil matce. „No, že je to rodinný strom,“ usmál se Oliver, „kdysi mi o něm vyprávěli. Zasadil ho sem Samuel West, praděd tvé matky, a postavil k němu tenhle dům. Potom se o něj rodiny začaly starat a prohlásily ho za rodinný a chodí se sem na něj dívat, aby...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
