Osud a smrt

Tvým krásným osudem je smrt,

střežíme tu tvůj konec,

přes tvé jméno na papíře škrt,

krví - však nejsem lakomec.

Voláme tě dnem i nocí,

snažíš se utéct, najít si díru,

i když víš, že to není v tvé moci,

už dávno jsi s časem na štíru.

Vždyť víš, že nás chceš,

volal jsi nás jak v horečkách,

teď už s tím nehneš,

uvíznuls v našich krvavých léčkách.

Čekáme tu na tebe,

bdíme tu jen pro tebe,

toužíme tu po tobě,

osud a smrt, my obě.

I ty moc dobře víš,

že se k nám blížíš,

že všechny tvé cesty vedou sem...