Jak to bylo s vrbou

Dílo ze soutěže „Jak to vlastně bylo s vrbou?“. Přečtěte si jednu z teorií, jak vznikla čítárna Sub Salix. Bylo nebylo, dávno tomu. Takže nebylo. Ale přesto asi bylo, protože od těch dob je Sub Salix. Ledaže by vznikl úplně jinak, než vypráví dávná pohádka. To bychom pak ovšem museli přestat věřit pohádkám. Takže bylo. Profesorky Eillen McFir Elat a Morrigana Tristesse plavaly v Hanibalově jezeře. Počasí bylo studené, pošmourné, proto se soudí, že je tam někdo vykopnul. Jenže kdo by kopal profesorky. Spíše to byly takové praštěné dámy. Což se o nich vědělo zcela všeobecně. Obě rády psaly a četly, měly prostě rády neužitečné věci. Možná proto se také koupaly v jezeře, když to vůbec nebylo vhodné. Ale s tím si teď nelamme hlavu. Důležité je, že jednou z...

Autor : dne 01/07/2011 | Ze zdí hradu | 0 komentářů

Jako pes na vodítku

Když pozoruji život kolem sebe, občas se mi zdá velmi zajímavé, co se v něm odehrává.Lidé na ulicích jsou jako herci na obrovském pódiu. Každý má svou roli a hraje ji s maximálním nasazením. Hlavně neztratit tvář! Nezapomenout text… Jak jsme se to učili? Kolem mě proběhne chlapec. V malé ručce, vysoko nad hlavou, drží letadélko. Svět kolem je mu v tu chvíli úplně ukradený. Pro něho existuje jen to letadlo. V jeho hlavě právě vzlétá a nabírá výšku. Nevšimne si, že se mu rozvázala jedna tkanička, a když si ji přišlápne, natáhne se jak dlouhý, tak široký na chodník. Nemusím snad dodávat, že Boeing 747 musel po nečekaném zrychlení svůj pravidelný let z technických důvodů ukončit. Trup letadla nebyl nijak zvlášť poškozen, zato levé křídlo dostalo pořádně na...

Autor : dne 01/04/2011 | Svitky pergamenu, Psychologické | 0 komentářů

Pomsta

Blesky prohánějí se temnou oblohou A já si říkám, proč mám chut utápět se v slzách Když na světě je už dost vody A já nechci způsobovat katastrofyNemám to v úmyslu a nikdy jsem neměla Přesto tančím v dešti, ve zmáčeném podzimním listí Přivolávám bouře, zkázu a vítr A chci, aby ostatním vzali to, co vzali mně

Autor : dne 01/03/2011 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Harfa

Slyšíš, poutníku, vodu zpívat píseň? Vypráví příběhy o mnohých lidech, kteří tudy prošli, napili se nebo skončili svůj život. Sny i opravdové činy. Světlo i tmu. Poslouchej, milý poutníku, poslouchej a uč se.Žil jeden sedlák blízko řeky Tweed Vidíš ten domek? Harfa má tak něžně zní Tam bydlíval kdysi jeden starý sedlák. Sám až na dvě divoženky jeho. A měl dvě dcery, hezčí nemohl mít Kdybys je viděl, tuláku. Byly nádherné, jedna hezčí než druhá. Každá jim záviděla jejich krásu, každý mládenec chtěl jednu za manželku. Však nemohli se mladíci rozhodnout. Fálalalalalala lalala Avšak, přišlo něco, co změnilo osudy obou Jednou ta starší říká sestře své Starší, Lucie, se obrátila k Anně, mladší a krásnější sestře s návrhem. Harfa má tak něžně zní „Pomoz mi v řece...

Autor : dne 01/02/2011 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů

Malba osudu

Čmárám si jen tak po papíře Jelikož nevím, že mi to změní život k nevíře Nevím, že si kreslím po životě Že si jej ničím a posílám do nenávratna Odkud cesty zpět není a kde pouze a jen Můžeš spát a snít dlouhý sen…

Autor : dne 01/01/2011 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů