DM 38 – Alisma
Hlučností ticha. Doplněno v bonusovém kole. Když ji vytáhli ven, byla omámená. Nevnímala, necítila, nevěděla ani, jestli ještě umí mluvit. Hluk vězení byl nesnesitelný.Zachránci si s ní nevěděli rady. Jejich hlasů se lekala, a i když je očividně vnímala, naprosto na ně nereagovala.Nachystali pro ni čistý pokoj a k obrazovce malé kamery, která v něm byla umístěna, posadili službu. Vše nechali na osudu.Zprvu si nevšímala žádné změny. Ale pak už byla hlučností ticha, které neslyšela už celou věčnost, tak pohlcená, že se musela začít smát. Rychle zmlkla, protože tón jejího hlasu byl strašidelný.Zaposlouchala se a ukolébána tím nejnádhernějším zvukem, tichem, šťastně...
DM 34 – Evelina
Čekání na minulost. Doplněno v bonusovém kole. „Tohle nemůže nikdy vyjít,“ kroutil hlavou mladý muž a nevěřícně koukal na svého parťáka. Jeho parťák ho vnímal jen napůl – pohledem propaloval stroj času a jen cosi nesrozumitelného zabručel. Jeho přítel ale nepřestal naléhat: „Ona to nemůže stihnout, ten stroj jsme opravili moc pozdě. Teď už nejspíš umřela.“„Já tomu nevěřím,“ namítl mladík vzdorovitě a stále propaloval stroj pohledem. „Já vím, že se naše kapitánka stihne vrátit z minulosti včas.“„Blbost!“ sykl ten druhý muž rozčileně, když tu najednou… cosi bliklo. Oba zmlkli a ani nedýchali. Napětí bylo cítit ve vzduchu. A ona se zhmotnila z ničeho uprostřed...