DM 37 – Janel

Růžové brýle.

Vždycky mi říkali, ať nejsem naivní. Že jsem optimistka a vidím všechno lepší, než jaké to ve skutečnosti je. Že si žiju ve svém růžovém světě.
Ale víte co? Mně se to líbilo! Můj svět byl tak krásný… všichni se měli rádi, všichni si věřili, nikdo nelhal a každý konal dobro. A všechno prostě fungovalo tak, jak mělo.
A pak přišel ten večer… ten večer, kdy mi jedinou větou všechno zničili. Přišli a dobře mířenými slovy mi moje růžové brýle roztříštili na milion střípků. Takže teď… je všechno jinak. A já bloudím, sbírám střípky a znovu slepuji své růžové brýle.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *