DM 23 – Elizabeth

Veni, vidi, vici.

John zákeřně hleděl na Bete. Ona mu pohled oplácela ještě vražedněji. Oba byli zazděni v místnosti, kterou nemohli opustit, dokud alespoň jeden z nich nepadne v souboji. Život. Smrt. Kdo vyhraje? Kdo zvítězí a kdo padne? Kdo povede kolej a dovede ji k poháru?
Oba současně vytáhli hůlky a vypálili na sebe smrtící kletby. Oba zasáhl zelený paprsek smrti, který jim vyrval duše z těla. Nikdo nevyhrál.
Opravdu?
Závěs v místnosti se slabě otřásl potlačovaným smíchem. Zpoza něj vykoukla hlava Nekra, zlomyslný úšklebek na rtech.
„Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem a Pohár je můj,“ zmizel tajnými dveřmi. Za závěsem.