Půlnoční kámen – díl první
Všechno začíná, když si mladičká Lora kreslí do svého skicáku. Dostává nápad nakreslit vílu temnoty, ale když vílu dokreslí, náhle se obrázek pohne. Víla temnoty obživla. Lora se jí nejprve bojí, ale pak se spřátelí a víla temnoty jménem Chlöe ji požádá, aby jí pomohla najít půlnoční kámen, který jí pomůže odhalit svou pravou identitu a kam patří. A tak se mladičká Lora a víla temnoty Chlöe vydávají na dalekou cestu plnou nástrah a nebezpečí, za Půlnočním kamenem, který odhaluje pravou identitu. Vzala jsem si tužku a pohlédla na skicák. Co jen tak nakreslit? Mohla bych třeba nakreslit tygra… nebo lasičku. Anebo prostě jen tak civět a dívat se na čistý papír. To mi asi jde nejlíp. Jen zírat, civět, koukat. Najednou jsem ale dostala nápad. Co třeba nakreslit něco...
DM 21
Dvacátéprvní téma zní – Trest
DM 20
Dvacáté téma zní – Když slunce zapadá
Potřebuju vizi
Americká poušť, všude prach a písek, horko. Nebe je krvavě rudé a tak těžké, až se zdá, že visí nepřirozeně nízko nad zemí. Na sluncem zcela vysušené pláni nelze spatřit nic, co by jevilo byť sebemenší známky života. Jen pár suchých keřů a stromů, sem tam trs uschlé trávy, marně bojující o přežití. Vypadá to, že počasí chystá krutou bouři. A v této nehostinné končině se zdánlivě rozmarem nemilosrdného osudu octli dva irští bratři, Scotty a Jeremy. Oba mají sympatické tváře ošlehané větrem, oba jsou stejně zaprášení a špinaví, oba zarytě mlčí. Scotty je ten vyšší a štíhlejší z nich, má hezké hnědé oči, příjemný obličej a vystupování introvertního umělce. Jeremy je oproti němu statnější, hrubší a o poznání méně přitažlivý. Taky se nepěkně mračí, a přestože je jeho...
DM 19
Devatenácté téma zní – Můj vzor