DM 3 – Janel

Zrada

Stála na viklající se prastaré dřevěné stoličce. V ruce kus papíru, oprátku kolem krku. Naposledy očima přelétala poslední slova, která jim zanechala jako rozloučení. Přeříkala si je nahlas.

„Milí lidé, vy, co mě tu najdete, vězte, že mou smrt zavinila zrada. Ne zrada přítele – taková zrada občas přijde. Ne zrada rodiny – ta bolí více, ale dá se s ní žít, dá se překonat. Ne zrada země, která mě vyhostila a nechala samotnou mezi cizími. Může za to jiná zrada, moje vlastní. Zradila jsem sama sebe. Věřila jsem ve své schopnosti… a neuspěla.“

Třesoucí se rukou si otřela slzy. A skočila.

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *