3. kapitola

Moje idey byly krásné. Dostanu dobrou známku, potěším tatínka, potěším upíra v hloubi mé duše. Všichni budou potěšení a já na sebe budu moct bejt hrdá, že jsem přežila školní rok. Celá rodina by se sešla a jako každý rok by mě chválili, nad dortem, vysvědčením a nad obálkami, skrývajícími modré bankovky, které jsem nežádala. Nic jsem od své rodiny už nečekala, ale když se mi něco opravdu povedlo, upír neměl žízeň a necítil se sám natolik, aby si musel jít hrát sám se sebou. I když to zní úchylně. Všichni bychom byli spokojení. Rodiče by mě poplácali po zádech a pochválili by mě.. kéž by. Odpovědi na zákeřné otázky jsem vyhledávala ve své zmuchlané mysli stále zpomaleněji a zpomaleněji. Pořád jsem musela myslet na to, co se stane, pokud to nedám. A taky jsem...

Kapitola IV. – První volby

Jednoho dne zrána byla nějaká podivná nálada a došlo to tak daleko, že lidé chtěli založit vesnickou radu, vybrat opevnění a začít obchodovat s ostatními vesnicemi. Minimálně s dvěma z těchto požadavků jsem souhlasil, a tak se konaly historicky první volby do městské rady. Obsadit ji mělo hned devět lidí. Každý v radě měl zastávat nějakou funkci. Mezi těmito funkcemi byl starosta, soudce, hlavní strážce, mistr obchodník a další. Volba byla jednoduchá, každý dal na nějakou funkci svůj tip. Kdo měl nejvíce hlasů, měl se ujmout své nové funkce. Podmínkou zůstávalo, že všichni členové rady musí plnit i obvyklé povinnosti stejně jako kdokoliv jiný. Historicky první funkce starosty byla udělena mně. Dalo se to i očekávat, protože já jsem se zasloužil o přísun zásob, i...