3. kapitola

Moje idey byly krásné. Dostanu dobrou známku, potěším tatínka, potěším upíra v hloubi mé duše. Všichni budou potěšení a já na sebe budu moct bejt hrdá, že jsem přežila školní rok. Celá rodina by se sešla a jako každý rok by mě chválili, nad dortem, vysvědčením a nad obálkami, skrývajícími modré bankovky, které jsem nežádala. Nic jsem od své rodiny už nečekala, ale když se mi něco opravdu povedlo, upír neměl žízeň a necítil se sám natolik, aby si musel jít hrát sám se sebou. I když to zní úchylně. Všichni bychom byli spokojení. Rodiče by mě poplácali po zádech a pochválili by mě.. kéž by. Odpovědi na zákeřné otázky jsem vyhledávala ve své zmuchlané mysli stále zpomaleněji a zpomaleněji. Pořád jsem musela myslet na to, co se stane, pokud to nedám. A taky jsem...

Autor : dne 09/09/2009 | Pokrevní přísaha - D | 0 komentářů

Kapitola IV. – První volby

Jednoho dne zrána byla nějaká podivná nálada a došlo to tak daleko, že lidé chtěli založit vesnickou radu, vybrat opevnění a začít obchodovat s ostatními vesnicemi. Minimálně s dvěma z těchto požadavků jsem souhlasil, a tak se konaly historicky první volby do městské rady. Obsadit ji mělo hned devět lidí. Každý v radě měl zastávat nějakou funkci. Mezi těmito funkcemi byl starosta, soudce, hlavní strážce, mistr obchodník a další. Volba byla jednoduchá, každý dal na nějakou funkci svůj tip. Kdo měl nejvíce hlasů, měl se ujmout své nové funkce. Podmínkou zůstávalo, že všichni členové rady musí plnit i obvyklé povinnosti stejně jako kdokoliv jiný. Historicky první funkce starosty byla udělena mně. Dalo se to i očekávat, protože já jsem se zasloužil o přísun zásob, i...

Autor : dne 09/09/2009 | Země Glamando aneb cesty Nitramovi | 0 komentářů

Kapitola III. – Práce je moc

Ráno, když jsme se všichni probudili, jsme si upekli kousek masa a uvařil čaj. Hned po snídani jsem začal dodělávat náš nový dům. Šlo to jako po másle a k obědu byla už jedna polovina hotova. Než jsme se stihli naobědvat, přišel Trevor s Kringem a řekl: „Máme problém. Lidi už většinou mají dům skoro hotový a zajímá je, co mají dělat!“ A tak jsem odpověděl: „Dneska večer ať se všichni sejdou u řeky, tam jim to povím.“ A potom jsem se v klidu naobědval a přemýšlel jsem, co s tímto novým problémem. Nakonec jsem dostal nápad, který by mohl nějaký čas fungovat. Po obědě jsem vyhrabal nějaký papír, inkoust a brk z truhlice a položil jsem si je vedle domu. Dům jsem stihl dostavět někdy kolem páté hodiny. Popadl jsem papír, inkoust a brk a běžel...

Autor : dne 09/01/2009 | Země Glamando aneb cesty Nitramovi | 0 komentářů