Kapitola I. – Nalezení domova
Povídka začíná v době, kdy musí skupina lidí opustit svůj domov kvůli častým útokům nepřátel. Hned na začátku příběhu přichazejí do svého nového domova, ale ani zde nebudou žít bez starostí. I zde je totiž čekají, kromě obyčejných problémů, i ti samí nepřátelé, ale tentokrát už nejsou tak bezmocní jako dříve. Jak to dopadne s lidmi, kteří se naučili bojovat, aby mohli pomstít své přátele a rodinné příslušníky? Čtěte dál a poznejte osudy téměř obyčejných lidí … Tvořili jsme malou skupinku, která procházela hustými lesy a ostrými skalami, abychom našli nový domov. Bylo nás celkem padesát devět. Vpředu jsem šel já, Trevor, Kring, Luk a Katherine s Angelou. Kolem nás pobíhaly tři děti – Trian, Dreyk a Liana. Šli jsme jako mocný průvod, někteří z nás byli...
Cesta tam a možná už nikdy zpátky po stopách trojnohé ovce
Pokus o humoristickou fantasy povídku. Dva šarmantní hrdinové s inteligencí normanských nájezdníků podstupují všemožná nebezpečí a konzumují nejrůznější stvoření při hledání ztracené trojnohé ovce. „RIKO!! RIIKOOOO!! VODVEZ TEN HNŮJ KONEČNĚ!“ Hlas tak příjemný, že krávy po jeho zaslechnutí dojily zkyslé mléko, rozčísl vzduch na staré farmě. Patřil malému zavalitému muži na sklonku života… bylo mu už plných 32 let. Stařešina seděl na verandě a bafal z fajfky, zároveň sledoval svého mladého pomocníka, kterak se potýká s hromadou hnoje, před jejíž velikostí by se zarděla i slušně rostlá žirafa. Kdyby ovšem děda věděl, co to žirafa je. Dny na farmě běžely jeden jako druhý, navlečeny jako stejné korálky na šňůrku času. Ovšem označení farma pro malý...
Věčnost
Tato povídka je o lásce, kterou předčasně ukončila smrt. V době, kdy jsem ji psala, jsem přemýšlela o věčnosti, o nesmrtelných tvorech a o tom, jak oni můžou chápat lásku, jak dokážou být štastni a milovat věčně jen jednu osobu. Tohle není o nesmrtelném tvorovi, ale o lásce, která se lehce změní v nenávist, když jeden člověk jde bezmezně přes mrtvoly, jen aby dokázal, že pro druhého udělá opravdu cokoli. Výbuch světla oslnil její oči, tak intenzivní světlo nikdy dříve neviděla. „Rosalie?“ Hlas volající její jméno přicházel z velké dálky. Konečně se odvážila oči otevřít. Nacházela se v místnosti s prázdnými bílými stěnami a jen jediným oknem. Všude bylo světlo, které ale odnikud nevycházelo. Jen tam bylo. „Rosalie, slyšíš mě?“ zopakoval...
S tancem jedno
Umění, které se bojí ukázat se… Dokáže mladá Izabela přemoci sama sebe? Hudba zněla místností a já se jí nechala zcela unášet. Na jejích křídlech jsem letěla vstříc všem svým představám a snům. Při všech skocích jsem měla pocit, že nedopadnu a začnu se vznášet. Různé otočky a piruety mi nedělaly problém otočit i třikrát. Své ruce jsem ani necítila. Prostě si dělaly, co chtěly. Typická hudba passo doble vrcholila. A s ní i můj tanec. Naplno jsem se ponořila do děje. Slunné Španělsko a vedle mě krásný taneční partner, který byl zároveň i životním. Vtom hudba ustala. Udiveně jsem se rozhlédla a vrátila se tak do reality. Ve dveřích pokoje stál můj bratr a v ruce škodolibě svíral ovladač. No jasně! To jsem si mohla myslet. „Co děláš, ty bezmozkový...
Prolog
Kdysi dávno před tisíci lety žil mocný mág jménem Hurix. Byl to velmi silný mág, který dokázal udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. Jak však čas utíkal, Hurix stárnul, a tak těsně před svojí smrtí ukryl všechnu svou moc do kamene Rovnováhy. Několik let poté, když Zlo zjistilo, jakou moc kámen má, začalo o něj usilovat. V té době však žil i Hurixův bratr, který po několika pokusech, kdy se Zlo snažilo získat kámen, ho ukryl do tajné jeskyně. Tam ho následně o několik let později našli luční elfové, kteří si ho odnesli do svého království. Kámen měl však velikou moc, a protože se ho elfové báli, vrátili ho zpět na své místo. Řekli o něm však jakési Čarodějce, která kolem rozprostřela bludiště z ledu a na jeho konci nechala hlídat ohnivé draky. Mnoho lidí se...