Ohnivý elementál

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zrozen z rudého ohně, ztracen v kouřové cloně, nejí, nespí, plápolá, než povinnost zavolá. Duši má ohnivou, svět je mu obživou, na popel vše spálí, než se jinam vzdálí. Plane si tiše, spaluje říše, někdy z radosti, jindy ze zlosti. Doutná lehce, dýchá křehce, cíl se blíží, stín se klíží. Sil nemá, ničema, končí žár, za chvil pár. Praská maska, je již příliš… Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Letní grilování… aneb Když se kouzelníci snaží splynout s davem

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Začalo to úplně nevinně. Jeden přítel, který má mudlovské rodiče, a tedy i spoustu kamarádů, pozval mě a moji kamarádku Jarmilku na večerní grilování do jeho oblíbené hospůdky U Kalichu. Popisoval nám, jak je gril úžasné zařízení, že nejlepší maso je ugrilované na dřevěném uhlí a jaké umějí mudlové vařit vynikající pivo. I když samozřejmě tato část se nás vůbec netýkala. V sobotu večer jsme se tedy s Jarmil sešly u nás doma a s pomocí maminky jsme si upravily oblečení dle mudlovského stylu. Naštěstí je Jarmilka na tyhle věci ujetá, takže to byla velká zábava. Obě jsme měly pohodlné kalhoty zvané džíny, volná trička a na nohou tenisky. Pro jistotu jsme si ještě vzaly nějaké svetry a stáhly vlasy do ohonu. Přesně...

Strážce plamene

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Starý šaman se zadíval před sebe na shromážděné lovce z okolních kmenů a poté sklopil zrak do plamenů. I on kdysi býval jako oni. I když to není tak úplně pravda… Uguk byl vždycky poněkud nešikovný a málokdy něco opravdu ulovil. Ten den, kdy se pro něj vše navždy změnilo, nebyl žádnou výjimkou. Opět se vracel do jeskyně bez úlovku a navíc si při pokusu o stopování kořisti ošklivě pochroumal nohu. Naštvaně kulhal směrem k domovu a doufal, že se tam dostane dříve, než začne z odporně šedých mraků téct voda. Ani to se mu samozřejmě nepodařilo. Brzy se spustila strašná průtrž mračen a Uguk byl brzy celý zmáčený. Jako by to nestačilo, tak se ještě hádali bohové a házeli po sobě jeden zářivý šíp za druhým. Uguk se za...

Ohnivé riziko

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Hoří oheň, plápolá, to je ale krása, zimu hezky udolá, je to ale spása. Avšak, na mou věru, bezpečný on není, i ve večerním šeru čerti se v něm žení. Tak si pozor dej, nechceš li se spálit, na paměti měj, že nesmíš se vzdálit. Pak on probudí se k životu svému, on ihned rozhodne se k něčemu fakt zlému. Tehdy on sluha není, on pánem se tu stává, a ve sluhu se mění kdo volnost mu dává. Pod kontrolou hezky držme jeho krásu a v mrazech vždycky hledejme s ním spásu. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Explózia

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. „Som postihnuté čierne dievča, sirota,“ povedala som môjmu najbližšiemu vychovávateľovi v ústave, ako by bol slepý. „Aby ma spoločnosť videla ako menejcennú, stačila by jedna z tých vecí. Ja mám štyri, nemá zmysel sa snažiť.“ „Chceš mi tvrdiť, že plameň sviečky na správnom mieste nedokáže vyvolať explóziu?“ odvetil. Ten rozhovor som si opakovala celý život. Vtedy som si explóziu predstavovala ako významný čin pre svet. Prinajlepšom Nobelovu cenu. Určite však nie ako naučenie sa mágie. Nie ako vzdelanie od anjela. Istotne nie ako zostúpenie do pekla a zabitie samotného diabla. Ani sám autor ponaučenia si to tak nepredstavoval. No stalo sa. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...