Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.
Hoří oheň, plápolá,
to je ale krása,
zimu hezky udolá,
je to ale spása.
Avšak, na mou věru,
bezpečný on není,
i ve večerním šeru
čerti se v něm žení.
Tak si pozor dej,
nechceš li se spálit,
na paměti měj,
že nesmíš se vzdálit.
Pak on probudí se
k životu svému,
on ihned rozhodne se
k něčemu fakt zlému.
Tehdy on sluha není,
on pánem se tu stává,
a ve sluhu se mění
kdo volnost mu dává.
Pod kontrolou hezky
držme jeho krásu
a v mrazech vždycky
hledejme s ním spásu.
Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!