A pro dny místa není

Báseň z pera Jamese Watfara – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Předlouhé okamžiky denní, Stahují smyčku kolem snění, Oprátkou času, Dlouhých snů krásu, Stahuje slunce žhnoucí, Na nebi věčnost jsoucí, Než zase vládu předá, Než opět luna šedá, Temnotu světu dopřeje, Tmu, v které dobře je, Tajemným světům snění, A pro dny místa není.

Autor : dne 06/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Slunovratové drabble od Mii

Drabble z pera Mii Whitebear – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Slunce zapadlo před notnou chvílí. Na obloze po něm zůstaly jen červánky. Černočerná tma chtěla všechno pohltit, ale nedařilo se jí to. Kousek za vesnicí plála obrovská hranice ze dřeva. Lidé se sešli, aby oslavili letní slunovrat. Z nedalekého kopce právě spouštěli zapálené dřevěné kolo. Děti výskaly nadšením. Ohňový kotouč se prohnal kolem nich a zapadl do chladné vody řeky. Nevnímala to. Stála u ohně. V sevřené dlani svírala kamínek. Obyčejný oblázek z potoka. Pro ni byl však neobyčejný. Vkládala do něj všechny své naděje, všechny své tužby. Zhluboka se nadechla a hodila ho mezi plameny. Děj se vůle...

Autor : dne 06/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů

Slunovratová povídka od Hetty

Povídka od Hetty Londsové – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Seděla jsem uprostřed louky a čekala. Slunce začalo pomaličku zacházet a tak jsem popadla kvítí okolo mne a začala z něj plést věnec. Druhou rukou jsem silně stiskla amulet na svém krku a zavřela oči. Studil. Netvoři mohli být kdekoliv, dnes jsem se s jedním měla setkat tváří v tvář. Svatojánská noc – pro jiné normální a obyčejný den. Pro mne, pro nositelku vílího genu, zkouška. Obstojím, nebo padnu. „Osmnáctiletá a přitom tak malá. Nemá šanci to zvládnout,“  tvrdili všichni okolo mne. Až na Jasmee. „Věřím ti, dokážeš to,“  stiskla mi ruku a kolem krku mi pověsila amulet. „Ten je jen pro tebe, ochrání tě, pomůže ti.“ Usmála jsem se na ni. Nyní amulet svírám v prstech. Modlím se ke...

Autor : dne 06/21/2018 | Kolo roku, Fantasy, Svitky pergamenu, Ze sálu soutěží | 0 komentářů

Slunovratová povídka od Mii

Povídka z pera Mii Whitebear – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Oheň v ohništi zvolna plápolal. Červenožluté plamínky vesele olizovaly dřívka. Zlaté světlo ozařovalo ležící postavu na zemi. Mladík, asi dvacetiletý; zrovna před chvílí se ponořil do světa snů. Ještě se mu chvějí víčka, jak nad ním spánek získává svou moc. Dnes je ta tajemná noc. Prý noc skřítků a víl. Takový nesmysl, přemítal, když usínal. Tak dlouho byl vzhůru a žádnou magickou bytost nespatřil. Hoši ve vesnici si z něj jen dělali blázny, když ho varovali před nocováním venku. Jistě, je mezi nimi nový, přistěhoval se do vesnice teprve před pár týdny. Jistě si z něj chtěli jen utahovat. Proto se bez ostychu vydal po soumraku ven. Rád v tyto skoro letní dny pozoroval noční...

Autor : dne 06/21/2018 | Pohádkové, Kolo roku, Svitky pergamenu, Ze sálu soutěží | 0 komentářů

Letní slunovrate

Báseň od Ayi Watanabe – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Letní slunovrate, prosím, nechvátejte. Deště chvíli nechte, horka si odneste. Za tři dny máte premiéru, kéž byste měl i derniéru. Léto začne ofiko, chlapi nesundaj jen triko. Slunce kraje zavalí, holky k vodě se vyvalí. Chlapi v ruce s triky projdou městské butiky. Pohoda jak v Hollywoodu, kdyby dal nám někdo vodu. Nejlépe tu z deště, tak horka si odneste. Sice slunce vrátilo se, rád bych ale do nečase. Sbalte švestky a odejděte, prosím, Letní slunovrate. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 06/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů