bingo

Cordelie se již od malička strašlivě bála bouřek a zůstalo jí to až do teď. Při bouřkách chodila za rodiči nebo se schoulila někde v rohu a doufala, že to brzy skončí. Věděla, že se jí uvnitř domova nemůže nic stát, ale svůj strach ovládnout nedokázala.

Tlmené svetlo z detskej lampičky osvetľovalo celú detskú izbu, kde sa už malý Roderick chystal na nočný spánok. Mal len štyri roky, no nadovšetko miloval príbehy na dobrú noc. Hlavne od svojho dedka, u ktorého býval cez niektoré víkendy a aj prádzniny.

Pred námestím plným ľudí prešiel elegantne upravený muž v dlhom kabáte. Na jeho tvári sa odrážala únava a starosti, no pôsobil veľmi dôstojne a pokojne. Z každého jeho pohybu boli cítiť roky disciplinovaného tréningu vysokej spoločenskej etikety.

Detektív Jarston mal pred sebou zatknutie páchateľa. Bol to celkom jasný prípad, kedy sa Sir Maloren chcel zmocniť vena svojej manželky, ktorá nechcela sponzorovať jeho bohapusté radovánky. Preto sa rozhodol svoju manželku zastreliť, no na nešťastie bol veľmi mizerný strelec. Guľka ju len tak-tak…

Kdysi dávno v jednom předalekém království žila královská rodina. Pan král měl tři dcery. Jmenovaly se Elena, Anna, Sophia. Princezny byly překrásné, ale bohužel neměly bratra, který by po králově smrti nastoupil na trůn, a tak se nejstarší Elena musela provdat za prince. V té době ještě nemohly…

Cesta byla úmorná. Tričko se světluškami už měla úplně promočené a ani rytmické dunění Mlhavého zoufalství od Jednorožců jí moc nepomáhalo. Vlekla se, krok za krokem, do strmého kopce. Slunce pálilo.

Ráno mě probudila vůně lívanců. "Ty jsou pro tebe!" křičela nadšeně Tery, "dneska je totiž speciální den!" usmívala se od ucha k uchu i v tak nekřesťanský čas.

Měla pocit, jako by Patricka viděla v novém světle. Dřív to pro ni byl otravný chlapec, který za ní stále chodil jako stín. Včera se však na jejích narozeninách něco změnilo. Jako kdyby prozřela a od té chvíle myslela jen na něj. Zrovna šla za ním, měla totiž pocit, že s ním být musí. Že kdyby jen chvilku dál otálela, tak to nevydrží. …

Sestřičky musí opravdu hodně odpočívat. Jak psychicky, tak fyzicky. Je potřeba načerpat energii. Hodně energie. Protože ji v práci rozdáváme, a ne málo. Abychom byly usměvavé, empatické, vyrovnané a silné, je potřeba se věnovat jak tělu, tak duši. A sama za sebe musím říct, že mi k velké vyrovnanosti pomáhá les. Les umí být doslova kouzelný, pohladí duši, vyrovná rozborcenou rovnováhu a dodá tolik potřebnou sílu a energii.

Maximo o sobě rád tvrdil, že je cílevědomý a houževnatý. Byl velice soutěživý a prostě nerad prohrával. Aspoň tak sám sebe viděl. Zbýval mu už jen kousíček, aby se dostal na vrchol sopky Bromo. S každým krokem se mu do mysli vkrádaly vzpomínky posledních dnů, týdnů, měsíců a let. Jak v práci…