Štítek
Na ten večer jsem se připravovala celý měsíc. Konečně uvidím Sen noci svatojánské! Režisér si vybral atraktivní prostředí v přírodě. Louka byla lemována lesem, kolem protékal potok a vše dokreslovaly výběžky skal. Židličky byly stylové. Vypadaly jako pařezy s kopečky mechu. V rohu pod stromem bylo malé podium pro hudebníky. Ti byli v kostýmech cvrčků, motýlů a víl.
Újížděl temnou nocí na testrálovi tak svižně, jak mu to hustý les dovoloval. Kličkoval mezi stromy a hnal zvíře, jako by na tom závisel jejich život. A popravdě, asi závisel. Zloděj sov. Vyvrhel. Překupník. Ano, tak mu říkali a přitom neznali ani zrnko pravdy. Měli ho za syčáka, co krade lidem…
Venku právě padalo listí a ježek zpoza mříží sledoval, jak si jeho kamarádi vesele poskakují mezi nimi. On se však nemohl hnout. Kouzlem byl svázán s touto klecí a vždy, když byl poblíž nějaký mudla, tak se změnil na dřevěný hlavolam. Mezitím, co jeho kamarádi si chodili volně po lese, on musel…
Neznámy páchateľ kradne sovy!
Titulok, ktorý kričal z každých novín, Tobiasa už značne otravoval. Absolútne nerozumel, prečo má niekto potrebu kradnúť sovy. A vôbec, načo sú komu sovy? Čo na nich všetci vidia? Robia len hluk, nerozprávajú sa s vami, treba ich kŕmiť…
„Zahrajeme si hru?“ zeptal se malý Fern Elms, který se po celý večer schovával vzadu u krbu před jeho staršími přáteli. Přáteli... Spíše chvilkovými známými. V Bradavicích zaslechl, že se zde bude konat jakási party starších spolužáků a nedokázal svou zvědavost ovládnout a přišel také, a to dokonce…
Kapky vytrvale narážely do všeho, co jim stálo v cestě. Poskakovaly po listí a snažily se hustým porostem proklouznout i na to poslední relativně suché místo pod stromem.
V malom panelákovom byte uprostred sídliska vládla obvyklá večerná atmosféra. Andrea pripravovala večeru a deti sa nevedeli zmestiť do kože. Svoju mamu tým privádzali do šialenstva.
„Nemôžete sa na chvíľu upokojiť?“ okríkla ich už asi dvadsiaty raz. „Prídem z vás o nervy.“
Bylo jedno město nazývané Obláčkov, které se rozkládalo na úpatí horského masivu. Lidé v tomto městě byli známí svou lhostejností k přírodě a znečišťováním životního prostředí. Věřili, že obláčky na obloze jsou nekonečné a vůbec nic se stane, když neustále budou spalovat fosilní paliva a produkovat…
Na úplném konci ulice Šeříková byla stará paní Amélie u svého pojízdného vozíku a prodávala ty nejlahodnější sušenky. Stála tam každý den, nehledě na počasí a roční dobu. Zdálo se, že odjakživa nechyběla ani jeden jediný den nebo si na to nikdo nevzpomínal. Neměla v nabídce nic jiného než jen…
Starý Maurice si poposedl a bystrým pohledem se zadíval hluboko pod sebe.
Bylo poklidné úterý a vzduch se téměř nehnul. Slunce pražilo, ale Maurice byl naštěstí ve stínu stromu, a tak žár ani moc necítil. Čeho se ovšem nemohl zbavit, byl otravný vřískot vrabčáků – vřískot, který by někteří nejspíš…
