Karolína Ambrosie aneb Krása je pomíjivá
Ač to tak na první pohled nevypadalo, s Karolínou nebylo ani zdaleka lehké pořízení. Ach ano, měla půvabné rysy ve tváři, hedvábné lesklé černé vlasy a postavu, pro kterou by spousta lidí dobrovolně skočila z hlavní Newianské věže. Jenže hned na druhý pohled jste si všimli nepřirozeně modrých očí a pak už to bylo jenom horší. Shlížely na vás z výšky sto osmdesáti centimetrů povýšeně a Karolíně stačily tři sekundy na to, aby vám...
O prostém seznámení tří zmijozelských studentek
Augusta přišla do pokoje jako první a okamžitě si zabrala postel u okna a nejvyšší poličku ve skříni. Co je jí po těch dvou dalších? Věděla, že tu s ní bude bydlet kolejní primuska Tristanie, čehož se z hloubi duše obávala, ale předem se rozhodla, že si od ní nedá poroučet. Tu druhou dívku vůbec neznala – pravděpodobně to bude prvačka, pomyslela si. A nebo snad ještě druhačka, o které není moc vědět. Aniž by pomýšlela na povlékání nebo...
Velká cirkusová loupež
Do Květinkova přijel cirkus. V maringotkách tažených cirkusovými koňmi, doprovázený řvaním tygrů, přijel známý cirkus Jojo. Ve městečku nikdy cirkus nebyl, proto se všichni seběhli, aby se na něj podívali a třeba i pomohli stavět. Kouzelník Montano dokonce uspořádal "prohlídku cirkusu" – prováděl návštěvníky jednotlivými klecemi, ukazoval jim různobarevné maringotky. Po několika hodinách se konečně zdařilo. Tyče se vyzdvihly do vzduchu, napnuly se plachty, na náměstí se...
Kapitola VII. – Hřbitov –
Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Kapitola VII. – Hřbitov – Úsměv zahřál, a pak v temnotách Pekla, rozeklaný jazyk hada, vsávající stín anděla se rozesmál. ~...
Temná kletba
Příběh o cestě dívky Hany, která je vyvolená zachránit svět před kletbou…Před mnoha lety byla vyřčena kletba nad celou zemí. Nikdo nevěděl, kdo ji řekl, proč a hlavně co přesně v ní je. Zem se pokryla tmavým a neproniknutelným hvozdem, kam nikdy nepronikl ani paprsek světla, zvěř tam nežila a ani rostlinám se v té věčné temnotě nedařilo. Lidem se žilo čím dál hůř, dobytek umíral hlady a lidé k tomu neměli daleko, protože vypěstovat obilí, ovoce nebo zeleninu bylo pořád těžší a těžší. Za pár let ale svitla lidem naděje. Skrz černý les se k vesnici blížila temná postava. Byla to žena zahalená v šedý šál zakrývající šedé vlasy i celý obličej, až na černé oči. I její tělo bylo oblečeno v šedý šat. Jakmile se přiblížila lidem na doslech pravila: ,,Až nastane...
Poslední
Poslední žijící jednorožci jsou vyrušeni ze svého poklidného života. Zlo, které se rozhodlo je zprovodit ze světa jednou provždy, se v podobě démonického jednorožce znenadání objeví v lese. A není samo, zčistajasna se zde ukáže i jiný nečekaný návštěvník. Ztemnělý les dával všem znát, že dnes zde není bezpečno. Věděli to jeho obyvatelé i jeho občasní nezvaní návštěvníci. Zvěsti o tom přízraku, co se toulá nocí, znali široko daleko. Té prazvláštní bytosti, která se zjevovala zbloudilým poutníkům, kteří ze strachu brali nohy na ramena v domnění, že vidí svou zkázu. Černý jednorožec tu noc opět obcházel po lese. V nejhlubších místech tohoto lesa, která zahlédlo jen velmi málo obyčejných smrtelníků, kde život plynul nezávisle na okolním světě, trhali poslední trsy...
Minulost
Byl jednou jeden dům. Zcela obyčejně a nepovšimnut si prostě jen tak stál na okraji lesa. Ten dům měl dveře, a za nimi se skrýval muž. Nebyl ani velký, ani malý. Vlasů měl tak akorát a jejich délka by také nikde nevzbudila zájem. Možná tak ta barva. Mohlo mu být teprve kolem třiceti a už měl vlasy bílé jako stařec. Jeho ostré rysy a hrdé držení těla, to vše bylo kdysi obdivováno nemalým počtem žen. A on toho využíval, jak na svůj minulý život teď vzpomínal. Nevěděl vlastně ani proč musel zbýt on, jediný zastánce. Vždyť ani nikdy netoužil po tom být posledním. Povzdechl si, vyšel ven aby se podíval na krásu jezera, a vrátil se na chvíli do minulosti. "Povídej, co jsi viděl." Měla to být snad otázka? Ne, Bylo to pronesené bez zájmu. Bez zájmu o zázrak....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
