Charlotte Von Emotion
Tento příběh je pro Charlotte Von Emotion z Mrzimoru od terky slezákové. Hořely čtyři svíčky na adventním věnci, tak tiše, že bylo slyšet, jak svíčky začaly hovořit. První svíčka vzdychla a řekla: Jmenuji se MÍR. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují. Její světélko bylo čím dál tím menší, až docela zhaslo… Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: Jmenuji se VÍRA. Jsem ale zbytečná, protože lidstvo nechce o bohu nic vědět. Nemá tedy cenu, abych svítila. Průvan zavál místností a druhá svíčka zhasla… Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: Jmenuji se LÁSKA. Už nemám sílu, abych hořela. Lidé mě odstavili na stranu. Vidí jen sami sebe a žádné jiné, ktere by měli mít rádi. A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo…...
Vánoční stromeček
Štědrý večer nám už na dveře neťuká – on je totiž otevřel dokořán a hrdě nakráčel dovnitř.A vy taky pojďte blíž – vánoční stromek a dárky pod ním už na vás čekají! Čítárna Sub Salix vám přeje veselé Vánoce! Mrzimor Charlotte Von Emotion Kristie Smithová Silvia Slimáková Melánie Hale Narcissa Teacherová Všichni Přítel Serge Renine Adrianet le Ros Nebelvír...
Mrzimor
Chtěla jsem vám všem poděkovat za hezky strávený půlrok tady v Bradavicích, za to, jak jste všichni moc fajn a za to, že s vámi nikdy není nuda a v kolejce je neustále živo. Samozřejmě můj dík patří i madam Leti, za její vedení a pomoc, které se nám dostává, a i ona má velkou zásluhu na úspěších naší koleje, stejně jako naše studentské vedení. Takže mé díky také směřuje k Vicky, Lucy a Paulovi. Zároveň nesmím zapomenout ani na naši kapitánku Natalii a šéfredaktorku Sophii. Mé přání (básnička) patří ale všem z Mrzimoru. Lidičky, mám vás moc ráda a doufám, že se vám moje básnička bude líbit. Krásné Vánoce vám všem přeje Safira Jane BardotováRovnost, svornost, bratrství! Tato hesla skoupá, každý tady na hradě v tato slova doufá. Kolej jako rodina, zvířat všude plno,...
Dárky, dárky, dárečky
I když už vrbu, která naši čítárnu střeží, pokryla vrstva sněhu, ani přes zimu starý strom neusíná zimním spánkem. Naopak, listoví si tajemně šeptá o tom, že se blíží Vánoce. Svátky klidu, pohody, a hlavně, radosti. Vrba se rozhodla, že všem obyvatelům hradu pomůže rozsvítit úsměv na tváři jejich blízkých… a tak vznikla speciální vánoční akce čítárny Sub Salix s názvem „Dárky, dárky, dárečky“. Podstatou toho všeho je udělat někomu radost – někomu, na kom vám záleží. Dejte mu dárek, na který nebudete plýtvat srpci jen proto, abyste „něco koupili“, který nebude jen něčím obyčejným, sériovým, tuctovým; dejte mu něco, co je připraveno právě pro něj, jemu na míru. Dejte mu povídku, básničku, úvahu, fejeton, zamyšlení… Svá...
Chapter Three – The Line
Meverick společně s ostatními seděl v aule školy. Aula měla dokonale čtvercový tvar, ale nebyla v ní žádná okna. Zdrojem světla byl obří skleněný lustr uprostřed. Lavice byly seřazeny ve dvou řadách tak, aby opisovaly obvod místnosti, jen u jedné stěny byl stupínek a velký stůl, za nímž stálo křeslo. Přes stupínek se sem taktéž přicházelo, protože dveře byly na každé straně na jeho konci.Meverick se prozatím staral o to, jestli něco nezapomněl. Zdálo se mu totiž, že dnes na cestě z domu do školy něco ztratil nebo tak nějak. Z myšlenek ho vytrhl až list papíru. Záhy zjistil, že se jedná o test, který psali včera. „Ehm, ehm…“ odkašlal si profesor, když došel na stupínek. „Jsem rád, že jsem s vámi mohl strávit deset let. S některými méně, s...
Stříbrná legenda
Ve Finsku je plno jezer, ale žádné není tak krásné, jako to naše, pomyslela jsem si a houpala nohama. Byla jsem na svém oblíbeném stromě na ostrůvku uprostřed jezera. Nikde jsem ještě neviděla tak modrou hladinu. Slunce se leskne a voda vydává až překvapující odstíny modré, zlaté i stříbrné. Díky tomuto místu vždy zapomenu na školní povinnosti, milostné problémy nebo rodinné komplikace, chodím sem zkrátka pro odreagování. Mimochodem, jmenuji se Laura a je mi skoro 15 let, teď ale nechci myslet na čísla, chci si tohle odpoledne užít…„Din don dan, din don dan,“ zazvonil mi mobil, přišla SMSka. Vyndala jsem mobil z kapsy a přečetla si zprávu: Za chvíli budu doma, snad dvojčata nezlobila, páá, taťka „Do pr…,“ křikla jsem nervózně,...
Jen chci, abys věděl…
Povedený úkol z Literárního semináře. 4 hodiny ráno. Chtěla jsem jít spát. Vzpomněla jsem si však na Tebe a přešla k Tobě do pokoje. Dívala jsem se, jak tiše oddechuješ. Vrátila jsem se do ložnice a přinesla Ti deku. Přikryla jsem Tě a zapnula Tvůj počítač. Jako tapetu tam máš tu Tvou hérečku. Napadlo mě, že Tě také potrápím a na svůj počítač si dám nějakého pěkného chlapce. Kývla jsem hlavou a tuto myšlenku vypustila. Vždyť by Ti bylo jedno, co mám já na ploše… Otevřela jsem malování a napsala Ti vzkaz: „Prosím vzbuď mě kolem desáté. Děkuji. P.S. Miluju Tě.“ Chvilku jsem Tě pozorovala a pak zavřela dveře a tiše odešla. Avšak nijak daleko jsem se nevzdálila. Volal jsi mě. Vrátila jsem se. Díval ses na mě a rukou mi naznačil, ať si přilehnu....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
