Ve Sklepení

Stíny se líně přesouvaly do svých skrýší, kam byly pozvolna zahnány prvními paprsky vycházejícího slunce. Mlha, rozprostírající se nad řekou, se pomalu ztrácela. Vítr jemně rozezníval mladičké listí v korunách stromů.Kapky ranní rosy se třpytily na stéblech trávy i v hedvábných sítích z pavučin a s tichým cinkáním se kutálely jedna po druhé dolů k zemi. Ti, kteří by byli schopni naslouchat, by v tomto poklidném tichu uslyšeli okouzlující symfonii, píseň nového dne. Byl to jeden z těch okamžiků, který vás popadne za srdce a přiměje vidět kouzlo života. Cítit jeho nezměrnou sílu pulzující všude kolem. Život vzkvétal, rostl a letěl kupředu. Mohli byste to cítit, vnímat celou svou bytostí. Být součástí toho všeho… Byla to někdy skutečnost? Či snad sen, nebo...

Autor : dne 03/26/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Zkouška

Co všechno se může přihodit na takové obyčejné zkoušce na vysoké škole? Život skrývá mnoho překvapení. „Kolik je?“ ozvalo se rozespale ze spodní postele. „Tři ráno.“ přišla odpověď z horní. „Už se na to učení vykašli a radši se vyspi.“ „Hmm,“ ozvalo se horní postele. Následovalo šustění papírů a pak lampička zhasla. Ani slunečné ráno nedokázalo na tváři studenta vykouzlit úsměv. Vstal, oblékl se, umyl, učesal, vzal si sešity a vyrazil na zkoušku. Do školy přišel mezi prvními, našel si tichý kout, vytáhl sešit a pokračoval v učení. Postupně se trousili další studenti a až na pár výjimek se všichni tvářili poněkud přepadle a nevyspale. Sem tam se ozvala otázka. „Tak jak dlouho ses na to učil?“ „Tři týdny. Snad to bude stačit.“ Čas se pomalu, ale neúprosně vlekl. Tu...

Autor : dne 03/21/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Podvůdek na princeznu

Bylo nebylo jedno království a v něm žil král, který měl tři dcery. Dvě starší byly již provdané, ale s tou třetí – nejmladší měl král starosti. Vdávat se chtěla, ale za toho „pravého“.Dlouho nevěděla, jak toho „pravého“ objevit, až našla starou knihu pohádek, kde princové vysvobozovali princezny před draky. Jednoho dne oznámila králi, že se vdá pouze za toho, kdo ji zachrání před drakem. „A kde chceš, dcero, sehnat draka?“ zněla králova odpověď. „Bez draka se nevdám a basta!“ stála na svém princezna. Královi tedy nezbylo než draka někde sehnat. Nechal vypsat odměnu za nalezení draka. Kupodivu se ihned přihlásil Honza s prohlášením, že v podhradí jeden drak žije. Nikdo mu nevěřil, ale mládenec je přesvědčil,...

Autor : dne 03/19/2011 | Pohádkové | 0 komentářů

U zkřížených košťat

František se procházel odpolední Prahou a užíval si teplého jarního vzduchu. V mysli mu stále zůstala pachuť zimy, kdy nemohl vylézt z domu, aniž by se musel navléknout do celé výzbroje proti mrazu, a tak mu krásným počasím nabitá volnost dávala jeho životu energii, kterou celou zimu tak postrádal.Nechal se vést svýma nohama do hloubi Starého Města. Nad svojí cestou nepřemýšlel a bylo mu jedno, kam ho nohy zavedou, snad jen aby tam svítilo slunce. Z hlavních turistických tahů ho záhy vytlačili turisti, kteří taktéž využili krásného počasí k tomu, aby se mohli porozhlédnout po rozmanitých památkách tohoto starobylého města. Nebo snad po obchodech s levným poruštělým zbožím. Kdo ví. Od této zvrácené turistické kultury se oddělil a vytratil se do temných uliček a...

Autor : dne 03/18/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Upír

Krátká povídka o neúspěšném lovu na upíra z upírovy strany. „Odnes to.“ „Ano, pane.“ Ghúl zvedl mrtvé tělo mladé dívky a odšoural se pryč. Upír neváhal a veškerou nově získanou životní sílu nechal proudit do zmrzačeného a spáleného těla. „Zatracený lovec,“ zamručel si pro sebe. Zkusil pohnout rukou, ale ta byla stále příliš slabá, než aby onen jednoduchý pohyb vykonala. Už třetí den ležel bezmocně ve své rakvi, kam ho donesl jeho služebník. Jeho jediný služebník, který mu zbyl. Dlouhé tři dny trvalo, než se ke vstupu do jeho jeskyně zatoulalo děvče z vesnice, takže bylo pro ghúla snadnou kořistí. To bylo poprvé, co se nedokázal ani sám najíst. Nenáviděl se za tu bezmoc. On, vládce noci, se nedokázal ani sám najíst. „Nenávidím ho, má štěstí, že je mrtvý, jinak...

Autor : dne 03/16/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Nostalgie z dětství

Kamenný dvůr, samota s pozadím tmavých lesů, sám na lesní cestě. Podzimní slunce prosvítá mezi stromy. Nemohl jsem ani uvěřit, jak moc se to místo dokázalo změnit.A přesto ve mně stále vyvolávalo ty šťastné vzpomínky. Vzpomínky z dětství. Na mé krátké, šťastné dětství. Byly tu ty stejné stromy, i když o několik metrů vyšší. Zamířil jsem k buku mezi borovicemi. Ano, v kmeni byly stále vyryty iniciály našich jmen. Udělali jsme je jednou v létě, když jsme si hráli na piráty. Já a Kryštof. Nejlepší přátelé do doby, kdy jsme se museli rozloučit se starým venkovským životem. Otočil jsem se k lesu zády a pohlédl na důvod toho všeho. Zlato. Soused jednou našel v zemi malou hrudku zlata a šel se chlubit do města. Nějakej boháč si usmyslel, že srovná naši vesnici se zemí a...

Autor : dne 03/15/2011 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Realita šťastných chvil

Můj život stojí za prd. Od mého narození se toho stalo opravdu hodně, ale já si stejně pořád připadám neuvěřitelně prázdná a nešťastná. Proč se to nemůže změnit? Alespoň jeden jediný den bych chtěla prožít jinak…Otevřela jsem oči do dalšího zamračeného listopadového dne. Moment. Svítilo slunce. To bylo vážně neobvyklé. Třeba mi alespoň tahle drobná maličkost dopomůže k lepší náladě. „Caroline!“ zavolala na mě máma z obývacího pokoje a tím mě konečně donutila vstát z postele. Je jedno, jak krásné počasí bude. Stejně půl dne strávím ve škole. Oblékla jsem se a seběhla ze schodů. Do nosu mě okamžitě udeřila známá, přesto překvapivá vůně mé milované snídaně. „Mami,“ zamumlala jsem. „Tys dělala lívance?“ nechápala jsem, co...

Autor : dne 03/04/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů