Šepot Jesene
Jesenná rozprávka prírodu pretvára, svoj príbeh farebný mi teraz rozpráva. Dych sa mi tají, som však tak šťastná, vôkol mňa sen a jas, vízia krásna. Farebný ohňostroj i posledné lúče, berie si už Jeseň od Leta kľúče. cítim už vetrík, pohládza vlasy, Spomienkou budú už letné časy. Žblnkoce potôčik a lístie klesá, srdce mi pri takom pohľade plesá. Milujem Jeseň a slávim prírodu, za túto moju nádhernú príhodu. Spomínam tíško na minulé jesene, plecia mám náhle iba tak zvesené. Vybledol obraz drahého človeka, odišiel, nie je, spomienka ďaleká. Tá jeseň je náhle sivá a pustá, farby už zmizli, utíchli ústa. Spomienky chutia, trochu i bolia, kolobeh života, prírody vôľa. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Simirajský bojovník – 2. kapitola
Prázdniny Když se Nathan probral, bylo sobotní sychravé ráno a všude bylo bílo. Zahrada a les, se kterým dům Leeových sousedil, byl kouzelný. Nathan měl rád zimu, hlavně když mohl celý den jezdit na snowboardu a předvádět se před holkama. Dnes vyráželi na dovolenou do hor. Rodiče už přišli z práce, ale protože měli noční, ještě spali. Nate věděl, že vzbudit je po noční není dobrý nápad. A už vůbec ne proto, že uvidí jeho všemi barvami hrající oko. Sešel proto do kuchyně, postavil vodu na čaj. Ne že by chtěl snad dělat snídani, to ne, ale potřeboval nějak odvést pozornost od sebe, i kdyby jen tím, že jednou udělá snídani. Na to ale musel ještě počkat. Bylo devět hodin ráno. Aby zaplnil čas, než rodiče vstanou, natáhl se k televizi a pustil si sport. Rodiče vstali...
Sedmero umění subsalixkých – Moudrá vrba
7. kolo – Drabble Je sice stará a lidé se jí smějí. Ztrouchnivělý kmen, těžké větve. Já však tvrdím, moudrost, to je bohatství. Tolik životních příběhů a problémů vyslechla. Stěžování často pomáhá, ale občas je lepší mlčet a naslouchat. Naivní to lidé, kteří si myslí, že snědli moudrost světa. Za těch několik nepatrných let, co kráčí po tomto světě. Pohodlně se usaď a naslouchej. Máš-li čistou duši a pokoru v sobě ukrytou, moudrá vrba ráda nabídne svou radu. Anebo přinejmenším vyprávění, které zaplní dlouhou chvíli. Neváhej tedy ani minutu, zasedni pod vrbovou korunu a nastraž uši. Nikdy nevíš, kdy vrba začne vyprávět. Nezapomeň poděkovat! Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Sedmero umění subsalixkých – Podzim
6. kolo – báseň/sonet/haiku Fuuu, ledový vzduch k vám posílám, pravý podzim už vůbec neskrývám, babí léto líbilo se moc, já z něho měla však jen zlost. Sluníčko, teplíčko, sluneční brýle, válení, spaní a dlouhá chvíle, na to máte v létě času dost, teď podzim, barev listů různorodost. Pravý podzim, to je chlad, mlhy, déšť a ráno mráz, ráno mlhy, kam se podíváš, nechuť vstávat už ani neskrýváš. Pro všechno toto důvod se nachází, třeskutá zima po podzimu přichází, připravit na zimu úkolem je mým, všechny podzimnosti použít na vás smím. Pár týdnů ještě tedy máte, na vás je, co s nimi uděláte, teď je to všude veliká mokřina, však brzo vás přikryje sněhová peřina. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Sedmero umění subsalixkých – O verši a počasí
6. kolo – báseň/sonet/haiku První verše padají jako listí Pády které podzimy krutě jistí Barvy kraje vytrousí jako smůlu Srdce štěstí vypustí přímo vzhůru Druhé verše přimrazí naši duši Bílou bijí ukrutně rudou růži Barvy kraje vytrousí jako smůlu Srdce štěstí vypustí přímo vzhůru Třetí verše rozkvetou jako kvítí Zlaté harfy výmluvně slunce vznítí Barvy kraje tancují rády spolu Srdce štěstí propadá zpátky dolů Čtvrté verše zpívají srdci tvému Letní sílu dávají stromu stému Barvy kraje tancují rády spolu Srdce štěstí propadá zpátky dolů Poslední verše zpívají různě Schovají pravdu v matčině lůně Nenávist je láska Co ti v hlavě vříská Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Sedmero umění subsalixkých – 3 dny
5. kolo – Zápis v deníku, songfiction Píseň Text Diagnostikovali mě před rokem a půl. Od té doby jsem ušla dlouhou cestu. Nejprve jsem odmítala přijmout realitu. Já přeci nemůžu umírat! Tedy ano, každý jednou zemře, ale ne teď, ne tak brzy, vždyť jsem ještě mladá. Pak jsem konečně přijala krutou pravdu a dostala se do fáze naštvání. Byla jsem hnusná na všechny kolem sebe, byla jsem agresivní, … A všichni kolem mě chodili po špičkách a to mi na tom vadilo nejvíc. Jen ji nechte, ať se vyřve, dlouho už tu nebude, tak si to zaslouží. Hrozně moc času jsem ztratila a úplně zbytečně. Pak mi došlo, že s tím už stejně nic nenadělám, nezměním svůj osud, ale chci si užít ten malý zbytek, co mi zbývá. Jenže v tu chvíli už mě začala nemoc oslabovat a dělalo se mi špatně...
Ve světě bez duhy
Jsou nejlepšími kamarádkami a přesto to jedna z nich neví a dává přednost kariéře. Obě chtějí prorazit a stát se hvězdami, ale jen jedna je schopná proto udělat maximum. Tento reálný příběh dvou mladých kamarádek se zaobírá především myšlenkou přátelství a tím, kam jsou lidé schopni zajít, když něco skutečně chtějí… „Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.“ – Lev Nikolajevič Tolstoj Úplně rozohněná se vztekem prásknu dveřmi, až se skleněná výplň zatřese a vydá ten nepříjemný zvuk. Tolik podobný zemětřesení v Kalifornii. Drze se ušklíbnu a zatnu čelist, protože vím, že náš výstup bude pokračovat. „Di!“ Se vší vervou se dožaduje mé pozornosti, ale já na ni kašlu. „Sue, já s tebou nechci mluvit,“ řeknu příkře....







