Tobě, příteli!

Můj starý, věrný příteli, já vím, že jsi zde! Každý jej máme, víme-li, že není dobře, ani zle… Vím, že přijdeš! A přesto, budu ráda? Ze stínu jednou vyjdeš, kde kryješ mi záda. Jednou a… Třeba tě uvítám jako přítele, zachránce! A vyjdeme vstříc tvé věčné hádance. Půjdu s tebou do neznámých krajů, já… Věřím, že ukážeš mi krásu mrtvých hájů.

You & I – cesta za snem

Noc a ticho. Nad údolím se právě stmívalo, když do tmy pomalu vkročily dvě osoby. Stále daleko na to, aby bylo rozeznatelné, kdo to je. Vynořovaly se pomalu do měsíčního světla, které protínalo i vzdálenější pražce kolejí. Jedna osoba vzpřímenou postavou podobna andělu. Anděl držel druhou postavu a oba se, ruku v ruce, pomalými kroky přibližovali. Šli po štěrkové cestě. „Bojím se, je tu tma. Nechci už jít dál,“ povídá menší osoba, společník anděla, nohy prošoupané až na kost, zakrvácené. Kapky dopadaly na štěrk na cestě. Sklonil se a zlehka se dotkl naštípnutého kamene a pohlédl na úlomky skály na zemi. Mírně se zachvěl a kapky krve se vpily do částeček kůže. „Musíme jít. Musíš to vidět. Chci, abys byl se mnou. Hledal jsem tě dlouho a teď tě...

Úvaha: Introverti

Introvertní kouzelníci to mají v životě hodně těžké. Narozdíl od extrovertů jsou introverti tišší, málomluvní, radši osamocení a se strachem z lidí. Nejlépe jim je v soukromí s knihou v ruce. To ale většina ostatních nikdy nepochopí. Za každou cenu se budou snažit dotyčného introverta předělat. Tahat ho na společenské akce, na týmové sporty… nebo se ho pokoušet seznamovat! To je asi to nejhorší. Myslí si, že jste nesvéprávní a nedokážete si najít přítele? Možná ano, ale to individuum, co vám vyberou oni – hrůza a děs. Introvert prostě musí neustále bojovat s okolím i sám se sebou. Někteří z nás se naučili dobře přetvařovat. Ve společnosti nasadí masku, kterou chtějí všichni vidět, a sundávají ji až v soukromí. Pak je tu druhá skupina. Ta se...

Těžký život II

Jeho stavba se otřásla. Byl to přesně ten otřes, na který celou tu dobu čekal. Zaostřil pohled svých očí na bytost, na kterou čekal již několik hodin. Byla zachycena kousek od středu jeho stavby. Bytost sebou neustále škubala. Snažila se vymanit z pout, do kterých se chytila. Bohužel, čím více sebou škubala, tím více se zamotávala. Ta bytost se snažila ze všech svých sil, ale beznadějně. Kdyby uměla mluvit, řvala by něco ve smyslu „Pomoc!“ nebo „Pusťte mě!“, ale mluvit neuměla. Jediné, co se ozývalo, byl bzukot. Vyděšený bzukot. Pohnul se – směrem k té bytosti. Udělal krok. Bytost si toho všimla a začala sebou škubat ještě více. Věděla, co ji čeká. Udělal druhý krok. Ač se stavba otřásala kvůli bytosti, jež uvěznila, on se na ní...

Vicky a jej dobrodružstva alebo ako sa (ne)vyhnúť všetkým nebezpečenstvám

1. Kapitola – Nepodarené ráno Predstavte si presne nalinkovaný svet, v ktorom sa všetko deje vtedy, kedy má, a preto, že ste tak rozhodli. Predstavte si, že takto žijete celý život, no jedného rána sa zobudíte a všetko je inak. Aj Vicky si myslela, že ju nič nemôže vyviesť z miery, lebo má všetko presne naplánované. A potom prišlo ráno, kedy sa nič nedialo podľa jej plánov a problémy sa razom začali! Každý deň vstávam o 7:30. Pre niekoho skoro, pre niekoho už dávno neskoro. Pre mňa akurát. Vždy vybehnem do neďalekého lesa a popri potôčiku, ktorý tadiaľ tečie, si spravím pár kilometrov. Milujem ten zvuk tečúcej vody a toľko rôznych štýlov štebotania nad hlavou. Málokedy tam niekoho stretnem, čo mi nadmieru vyhovuje. Som sama a premyslím si celý deň, niekedy...

Šípková Růženka

Spíš, tak otevři oči, venku dál svět se točí. Spíš, já vedle tebe sedím, trošku se tvé krásy najím. Svět se točí, točí dál, jaký sen se tobě zdál? Vstaň, na mě se dívej, mám pro tebe lásky své příděl. Jak dlouho budeš pod peřinou, jak dlouho, než půjdu za jinou? Nechci odtrhnout svůj zrak, nevím, co by bylo pak. Můžu tě ze spaní vyrušit, můžu tě pohladit, políbit? Ne, můžu tu jen sedět dál, Nemám právo, abych lásku bral. Ty jen spíš, jak Šípková Růženka, ale ne ve věži, u svého okénka. Já jen tiše sedím a vím, že já tě asi nevzbudím. Odhrnu ti z ucha vlasy, najím se tvé krásy. Když ucukneš ramenem, vím, že musím pryč – ven. Spi, čekej na svého prince, co přiveze ti zlaté mince. Já měl jen to, co koupit se nedá, ale tvoje srdce něco jiného hledá. A...

Udušené vzdušné zámky

Krátký příběh o tom, jak se člověk může snadno změnit pod vlivem prostředí, ve kterém se nachází. O tom, jak je mladý člověk snadno ovlivnitelný a jak rychle se existence vyhne kontrole, když se jí úplně poddáte. „Myslel jsem, že jsem viděl zástupce,“ se značnou úlevou poznamenal, zatímco gestem dospělých potahoval z levné, téměř vykouřené cigarety, která se stala součástí jeho večerů. Už dávno ho přestaly zajímat povinnosti studenta, omrzelo ho sebezlepšování. Pod pojmem osobní naplnění si představil plíce plné cigaretového kouře a hlavu otupělou doma ukradenou flaškou podomácku pálené vodky nebo slivovice. Opatrně vystoupila zpoza rohu, ustrašeně mrkajíc nevinně nalíčenýma očima do tmy prosvětlené pouze kousky hořících cigaret. Zdržela se na...