Příběh exorcistky
Před třinácti lety na královský hrad zaútočil démon a zabil královnu před očima čtyřleté princezny. Ta se zařekla, že svou mámu pomstí za každou cenu. Přes to, že jí v tom otec bránil, si jde za svým cílem stát se exorcistkou a chránit lidstvo před zplozenci pekel. Potkává plno dalších zajímavých lidí. Ale opravdu to jsou všechno lidi? Komu může věřit a komu ne? Najde ji její otec? Dosáhne svého cíle? Kdo ví. Jmenuji se Leah Seishin. Je mi 17 let a… jsem královská dcera. Moje máma dávno zemřela. Byla jsem tehdy hodně malá. Byli mi asi 4 roky, když ji zabil démon. V našem světě žije hodně démonů, ale lidé o nich neví, i když žijí mezi nimi. Já o nich naopak vím, a dokonce je i vidím. Když tenkrát před třinácti lety zaútočili na náš hrad a zabili mámu, byla jsem...
V zajetí času – 7. kapitola
Změna plánu Běžel. Celý zpocený a udýchaný uháněl lesem a snažil se uniknout před dravou zvěří. Jaká to byla, netušil, jediné, co věděl, bylo, že pokud neuteče, rozsápe ho na cucky. Běžel dál a bestie ho pomalu doháněla. Už ho skoro měla, už se mu sápala na záda… Vtom se probudil. Dýchal rychle a mělce. Tep mu prudce vylétl nahoru a byl úplně celý mokrý. Zmateně se rozhlédl kolem sebe. Na chviličku zavřel oči, aby se uklidnil. Byla to naštěstí jen noční můra, jenže byla tak živá. „Už jdu,“ ozvalo se z vedlejší místnosti poněkud nevrle. James v tu ránu ztuhl. Téměř nedýchal. Vedle se otevřely dveře. S kým to lesník mluvil, netušil, ale nelíbilo se mu, že někdo buší na dveře takhle v noci. Doufal, že se jen přeslechl, a pokusil se hlasy nevnímat. Polštář si hodil...
Zmražená
To vám povím, zima je mi! Ve dne chodím závějemi, v noci nespím, zuby třesu. Dovnitř nesmím, ani k lesu. Vybrala jsem asi špatně, škobrtla jsem neobratně, když jsem řekla: „Já jdu k ledu!“ Práce řekla: „To nesvedu!“ Do mrazáku cesta vedla, takou dálku – tři dny pekla! Než jsem došla, nohy ztuhly, krysa pošla, rty opuchly. Sluneční svit nepoznávám, v temnotě žít si dopřávám. Doufám, že se zpátky vrátím, básněním si tu čas...
V zajetí času – 6. kapitola
Zlý sen Takovou myšlenku raději rychle zažehnal. To potřeboval ze všeho nejmíň. Když dorazil na pokoj, už na to nemyslel. Šel si dát teplou sprchu, aby se zahřál, a pak si opět zalezl pod deku s notebookem na klíně. K tomu upíjel kolu a všude drobil sušenkami. Spokojeně pročítal komentáře a diskuze a sám také občas něčím přispěl. Především v oblastech, kde se lidé dožadovali po vládě uznání teorie jako pravé. Ne, že by tomu věřil, ale když proto nic neudělá, nic se nestane. U komentování vydržel, dokud neusnul. V noci se neustále převaloval a ne a ne najít tu správnou polohu. Nakonec se celý zpocený probudil. Peřina ležela odkopaná na zemi a stejně tak notebook. Ležel na zádech a rozespale koukal do stropu. Měl pocit, že strop modrá a hned zase červená. Bral to...
Zamyšlení nad protikladností protikladů
„Nikdy to nedělej.“ Normálně bychom tuto větu pochopili tak, že to něco nemáme dělat. Jenže ta věta obsahuje dva zápory! Takže nám sděluje, že v časovém rozmezí „nikdy“ nemáme danou věc dělat. „Nikdy“ je samozřejmě nikdy. To znamená, že vždy (což je opak nikdy) to máme dělat. Sděluje nám tedy přesný opak. Takovéhle dva zápory ve větě používáme denně a ani si to neuvědomujeme. Proto se nemůžou matky svých dětí divit, když jejich děti udělají přesný opak toho, co jim řekly. A je jedno, jestli se jedná o větu typu „Už nikdy se toho nedotýkej.“ nebo o příkaz „Nikdy tě už nechci vidět pít alkohol.“ Stejný způsob uvažování by se mohl použít i na texty v reklamách. Tím myslím, že často můžeme vidět hlášku...
Deník všech tajemství
Je to o holčičce, která objeví deník své matky, začne v něm číst a dozví se v něm velmi zajímavé věci.A nakonec se dozví, že její příbuzná je ve skutečnosti její nejhorší kamarádka, a tak se s tím snaží vyrovnat. Podaří se jí to? Nebo se s tím nesmíří a bude ji nenávidět ještě víc? To vše se dozvíte v mé knížce.Tak si ji pozorně přečtěte a budete vědět to, co nikdo jiný. Byla jedna holčička, která se jmenovala Hanička. Byla to úplně normální dívka a měla jen jednu nejhorší kamarádku – Elišku. Ale jednou Hanička našla deník své maminky. Nikdy ji číst nebavilo, ale najednou se do deníku začetla a nemohla přestat. V deníku zjistila několik věcí, ale ta věc, která jí pořád vrtala hlavou, byla ta, že se v něm dozvěděla, že je její příbuzná ve skutečnosti její...
V zajetí času – 5. kapitola
Špatný den Zaraženě se šoural domů. Na oslavu ho přešla chuť. V ústech cítil hořkou pachuť, kterou si nedokázal vysvětlit. Utěšoval se tím, že nikdo neví, odkud je. Už to domů měl jen několik desítek metrů. Těšil se na horkou vanu a snažil se myslet na něco pozitivního. Udělal to pro lidi a za tím si stál. Spíš než horkou vanu dostal náhle ledovou sprchu. Ponořen v myšlenkách zabočil za roh. Před domem stálo policejní auto, mělo zapnuté výstražné majáčky a jedny dveře byly dokořán. Na ulici jinak nikdo nebyl. Rychle skočil zpátky za roh a jedním očkem pozoroval, co bude. Z jejich vchodu vyšli dva strážníci. Třetí vystrkoval hlavu z okýnka. „Tak co? Našli jste ho?“ „Nikdo tu není,“ zakroutili hlavou oba naráz. „Třeba o tom ví?“...







