Smutný drak
Autor: Natally Daley Jen jsem tak ležel na pultě a díval se na to, jak všichni moji kamarádi odcházejí. Všichni, až na mě. Nepatřil jsem mezi největší draky a možná ani mezi nejhezčí, zato jsem uměl krásně létat. Byl jsem snad nejlepší letec z těch všech, co tu se mnou kdy byli. Vždyť i mé jméno vypovídalo o všem – Super Letec. Každý den byl pro mě den ode dne horší a horší. Už jsem se nemohl dál dívat na to, jak všichni moji přátelé odcházejí a já jediný zde stále zůstávám… Každým dnem to bylo horší a horší. Měl jsem chuť se zvednout a letět někam pryč, daleko od toho všeho, a užívat si čerstvého vzduchu. Bohužel, mně to asi nebylo souzeno. Moje naděje na to, že si mě někdo vezme, opadala jako listí na stromech. Už jsem nevěřil tomu, že si mě někdo koupí, i když...
Pro Chester…
Jedna stará lampa na půdě se skvěla. Prach z ní Chester setřela, když uklidit tam chtěla. Nevěděla, že lampa ta, z kouzelných je krajů, z nebezpečných údolí plných čar a tajů. Na starou zeď za ní padl temný stín, když se prudce otočila, stál tam mocný džin. Pravil hlasem úlisným: „Chester – moje paní, splním já ti bez váhání jakékoliv přání. Kterékoliv přání, po čem touží tvé srdce, pravou lásku, slávu? Či snad radši srpce?“ Dlouho Chester přemýšlela a nakonec mocí jata džinovi si poručila bezedný zdroj zlata. I vytáhl džin měšec ze záhybů své róby, měšec, co již způsobil převelice zloby. Lepší pozor dát si měla na svá vlastní přání. Málo kdy je upřímný, kdo se vám k zemi klaní. A džin se jen zle směje, pekelník ten zrádný. Chester dluhy nadělala, však bezedný...
Samota a smutek
Autor: Natally Daley Den za dnem pomalu míjí, smutek však nikdy nepomíjí. Osoba, kterou milovala, už ji nemiluje a ani nemilovala. Každý den se sama trápí, avšak on se k ní už nevrátí. Když s ním byla ten krátký čas, připadala si jako princezna zas. Ale všechno jednou končí, něco nového začíná, stačí nad samotou rukou mávnout a najít tu cestu správnou. Přijde jiný, který tě bude mít rád, toho se nemusíš vůbec bát. Ale jak dlouho čekat musíš, ať samotou se neudusíš? To nikdo...
Následník
Jaké to je, když vám zcela nečekaně spadne do klína následnictví trůnu? Možná jste o tom snili, kdysi jako děti. Ale jak se dospělý člověk vyrovná s takovou zodpovědností? Co to udělá s jeho životem? 1. Telefon uprostřed noci. Telefon by neměl zvonit ve tři hodiny ráno. Chytáš myšlenky skrz mlhu rozespalosti. Zatím spíš unikají, netušíš, co se děje. Telefon stále zvoní. Přichází někdo další, někdo vešel do tvé ložnice a zvedá ten řvoucí aparát. Sedáš si a jak se zkoušíš postavit, zamotáš se do přikrývky. „Proboha…“ První slovo, které rozpoznáváš. Kontext je zatím mlhavý, ale je naprosto jasné, že do postele se už nevrátíš, dnes rozhodně ne. „Vstávej, musíš se oblíknout,“ říká silueta. Matka? Samozřejmě, kdo jiný. Než stačíš zformulovat otázku, už je pryč....
Temné srdce 1 – Začíná peklo
Autor: Maya Devers Médea se přestěhuje s rodiči do malého městečka jménem Coldwater. Ze začátku se jí tam nelíbí, protože si ostatní všímají, že je jiná než oni. Jen jeden z nich, kluk ve stejném věku jménem Jace, v ní ale vidí svou spřízněnou duši. I když se ti dva rozhodnou být spolu, osud to vidí jinak a připravil tak těm dvěma a jejich přátelům nebezpečné dobrodružství. Nazdar, jmenuji se Médea Johnson a moji rodiče se rozhodli, že se odstěhujeme do malého zapadlého městečka jménem Coldwater. Řeknu vám, že je mi 16 a není to příjemné. Mí rodiče mě nechápou a neposlouchají mé názory. Myslí si, že jsem problémová a tak podobně. Jenže já jsem úplně jiná než oni. Jsem čarodějka. Takže asi chápete, jaký vedu život. No, snad abych vám už pověděla svůj příběh....
Nepozvaný návštevník
Jediný, s kým sa môže v tej chvíli rozprávať, je hlas v jej hlave. Ona z toho ale prirodzene radosť nemá… Autor požádal o anonymní vydání. //Ahoj.// Nie! Nie, nie, nie, nienienienienienie! Začnem kričať a chytím sa za hlavu. A za uši. Dúfam, že to čím skôr prejde. Nenávidím tieto stavy, nenávidím! //Si rada, že ma vidíš?// Ten jeho úlisný hlas. A nechutný úsmev. Niežeby som ho videla, ale živo si ho predstavujem. S tým jeho hlasom to inak ani nejde. Pritisnem si dlane k ušiam silnejšie, no akosi to nezaberá – jeho odporný smiech stále počujem v hlave. Čím silnejšie si dlane tisnem k ušiam, tým hlasnejšie sa on smeje. „Prestaň,“ vzlyknem a pustím si uši, aj tak je to zbytočné. Smiech v tej chvíli utíchne. Utriem si uslzené oči a pohľadom prebehnem po izbe....
Doktor
Doktor nečekal, že ho jeho dar přivede právě sem. Vězení si ve své budoucnosti asi nepředstavuje nikdo, ani ten, kdo se tam později opravdu ocitne. Čím se to vždycky oháněli největší tyranové světa? Obecným blahem? Vyšším dobrem? Přínosem pro společnost? Ano, to přece říkal i on sám, před pár týdny. A kam ho to přivedlo? 1. „Dokážu vyléčit cokoliv, to jste mi řekl.“ Stála naproti Doktorovi jako amazonka připravená k souboji na život a na smrt. A v jejím případě přesně o to jde, o život, nebo o smrt, s níž se odmítla smířit. „Ano, říkal. Reklama je přece o tom, že se chlubíte, ne?“ Nezasmála se, šlo o příliš vážnou věc na to, aby byla ochotna žertovat. „Viděla jsem toho koně. Na závodišti. Na mrtvolu běžel skvěle.“ Začala být kousavá, musel se jí rychle zbavit....
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
