Nepozvaný návštevník
Jediný, s kým sa môže v tej chvíli rozprávať, je hlas v jej hlave. Ona z toho ale prirodzene radosť nemá… Autor požádal o anonymní vydání. //Ahoj.// Nie! Nie, nie, nie, nienienienienienie! Začnem kričať a chytím sa za hlavu. A za uši. Dúfam, že to čím skôr prejde. Nenávidím tieto stavy, nenávidím! //Si rada, že ma vidíš?// Ten jeho úlisný hlas. A nechutný úsmev. Niežeby som ho videla, ale živo si ho predstavujem. S tým jeho hlasom to inak ani nejde. Pritisnem si dlane k ušiam silnejšie, no akosi to nezaberá – jeho odporný smiech stále počujem v hlave. Čím silnejšie si dlane tisnem k ušiam, tým hlasnejšie sa on smeje. „Prestaň,“ vzlyknem a pustím si uši, aj tak je to zbytočné. Smiech v tej chvíli utíchne. Utriem si uslzené oči a pohľadom prebehnem po izbe....
Doktor
Doktor nečekal, že ho jeho dar přivede právě sem. Vězení si ve své budoucnosti asi nepředstavuje nikdo, ani ten, kdo se tam později opravdu ocitne. Čím se to vždycky oháněli největší tyranové světa? Obecným blahem? Vyšším dobrem? Přínosem pro společnost? Ano, to přece říkal i on sám, před pár týdny. A kam ho to přivedlo? 1. „Dokážu vyléčit cokoliv, to jste mi řekl.“ Stála naproti Doktorovi jako amazonka připravená k souboji na život a na smrt. A v jejím případě přesně o to jde, o život, nebo o smrt, s níž se odmítla smířit. „Ano, říkal. Reklama je přece o tom, že se chlubíte, ne?“ Nezasmála se, šlo o příliš vážnou věc na to, aby byla ochotna žertovat. „Viděla jsem toho koně. Na závodišti. Na mrtvolu běžel skvěle.“ Začala být kousavá, musel se jí rychle zbavit....
Strašidelná půda
Autor: Natally Daley Ťapka a já ležíme v posteli. Je to můj nejlepší přítel a zároveň i pes. Jsme sami doma a momentálně nemáme co na práci, jen se tu tak povalujeme. Žiji v rodinném domě, který má dvě patra včetně půdy. Tento dům patřil prý jedné paní, která byla posedlá kočkami a nechtěla nikam chodit. Prakticky byla jenom doma a na zahradě. Tedy svůj veškerý čas trávila hlavně na půdě, kde se později oběsila… Nedávno mi bylo 18 a řekla jsem si, že by bylo dobré bydlet sama. Jsem docela strašpytel, takže bych se tu asi bála, a tak mi rodiče darovali Ťapku. Můj pokoj je hned pod tou místností na půdě, kde se paní oběsila, takže docela strašidelné. Jdu do ledničky, dostala jsem na něco chuť. Beru si marmeládu a ze spíže toastový chleba. Sednu si ke stolu a...
Můj život
Autor: Natally Daley Ahoj, jmenuji se Puňťa a povyprávím vám o svém životě. Začalo to tak, že jsem byl malé štěně. Nacházel jsem se s bratry a sestrami ve velké stodole plné sena. Vždy, když se žlutá koule vyhoupla nad modré mraky, tak nám lidská bytost s krásnýma modrýma očima nosila krmení. Mě měla nejraději, vždy mě tajně přikrmovala. Jednoho dne už ale nepřišla. Nevěděl jsem, co se stalo. Přišel ale někdo jiný s ještě krásnějšíma modrýma očima. Bál jsem se. Schoval jsem se pod seno, ale ta bytost mě chytila do pracek. Viděl jsem, jak jí stéká voda z očí, nevěděl jsem, co to znamená. Ukázala na mě. Vždy, když někdo takhle ukázal například na prase, už se nikdy neobjevilo. Mám takto skončit?! Ale lidská osoba mě vzala do velké krabice. Nevěděl jsem, proč mi...
Koloběh
Autor: Artemis Bount Keď slnko zapadá Keď sa chrbát skláňa Žiara sa vytratí Ako jemný vetrík v letnom lúči A nastane tá zlá stránka Tma sa už chystá svoje pazúry vytiahnuť Vytiahne a už nevtiahne …. Až zrazu po hodinách utrpenia Žiara prenikavá Roztrhne zlé putá A tma je porozená Nastáva ráno
Sub Salix se probouzí – Theresa Brendi
Nastaly zlé časy. Na Příčné ulici došla hnojiva a slečna lesnice nevěděla, co si počít. Chudák vrba to nesla nejhůř. Už žádné masky pro krásnou kůru, už žádná omlazovadla pro její lístky. A tak se jednou stalo, že zmizela! Mnozí se ji pokoušeli po dlouhé měsíce nalézt, leč bez úspěchu. A pak se k nám začaly dostávat ty divné zvěsti. „Vrbu sežraly housenky!“, „Vrba skončila v Azkabanu za krádež hnojiva!“ Nebo… „Vrba si přijde příliš stará a uvidíme ji, až bude hnojivo!“ Byl to hrozný čas. Zásoba hnojiva se musela doplnit a vrba se ukázala. Konečně zase slouží jako kdysi.
Sub Salix se probouzí – Bibi Anne
Co bylo celý rok s čítárnou Sub Salix? Proč zmizela při stěhování našeho Hradu z povrchu hogwartského? Důvod je jasný. Stěhování znamená velké balení všech možných knih, časopisů, článků a volně vložených papírů do krabic. Jenže právě tomu se chtěl tým Sub Salix vyhnout. Balení do krabic a polepování nápisy, co v nich je. „Pche! To je pro ty, co nezvládají chaos. My na to půjdeme jinak,“ řekli si v Sub Salix. Nechali vše tak, jak to bylo, a věřili, že Hrad bude přemístěn lehce a bez kolísání. Chyba! Stála je čas a síly, ale zadařilo se. Jsou tu zpět!
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
